wz

• HISTORIE BOHEMIANS •

 

 

POČÁTKY “ZELENOBÍLÝCH“ OD ROKU 1912…

PRVNÍ TRENÉR…VLASTNÍ STADION…

 

V lednu 1906 vrátilo c. k. místodržitelství klubu schválené stanovy. Na 27. března 1906 mohl V. Kapr svolat první valnou hromadu do hostince “U Bohatů“ (v místě dnešní Donské ulice). Na této schůzi byl zvolen první známý kompletní výbor vršovického klubu. Zúčastnilo se jí 25 osob a jako první předseda byl zvolen H. Počta s J. Brzobohatým v roli místopředsedy. Předseda klubu byl před tím na valné hromadě fotbalového svazu jmenován náhradníkem do výboru svazu, byl tedy prvním funkcionářem klubu ve vedení fotbalu země. Tuto poctu pak v osmdesátých a devadesátých letech dovedl na vrchol Dr. Václav Jíra, předseda Československého svazu a místopředseda evropské organizace fotbalu UEFA.

Fotbal ve Vršovicích se tedy rozběhl na plné obrátky. AFK Vršovice má nejen I. mužstvo, ale též je v roce 1906 ustanoveno mužstvo II. a III. Vůbec první známá sestava I. mužstva je: Kott - Valta, Kramr - Šídlo, Bulvas, Picka - Kytka, K. Počta, Honejsek, Bohata, Procházka. Hráči Honejsek a Bohata jsou považováni právě za zakladatele SK Kotva.

Zajímavostí z tohoto roku je také první dochovaný kázeňský přestupek, kdy byl z klubu vyloučen člen Míšek za hrubé poznámky při tréninku.

Se samotnými hráči souvisí i obstarávání hracího vybavení, což je v té době nemalý problém. Hráči si měli zakoupit sami dresy, ale s jednou podmínkou. Museli být v klubových barvách - tj. zelené a bílé! Z toho samozřejmě plyne skutečnost, že tyto barvy vyznávali hráči již před založením AFK. Je jisté, že AFK Vršovice zelenou a bílou přejal od SK Kotva, o čemž jednoznačně vypovídá dobový tisk z 15.11.1905: „…Kotva nelení, revanchuje se a Ota (nejspíše se jedná o hráče Bohatu) střílí 1. goal pro zelenobílé…“. Díky tomu víme, že zelená a bílá jako klubové barvy existovaly již před rokem 1905, tedy před založením AFK. Ale kdy a proč přesně vznikly se dosud neví.

Ale kdo byl jejich tvůrcem a kdy poprvé kluci od Botiče vyběhli v zelenobílém provedení na hřiště, je zatím věcí neznámou. Vedení AFK Vršovice již v roce 1906 bralo za samozřejmost zelenobílé provedení dresů. O tom svědčí i snímek z roku 1906. Tato fotografie je velmi cenná, poněvadž zachycuje prvé provedení klubových dresů. Je velmi zajímavé, že dresy jsou sešívané, tedy přesně takové, ve kterých hrála a hraje SK Slavia, budoucí vršovický soused, který v této době ještě působí na Letné. Na pozdějších fotografiích již není možné spatřit hráče v takovýchto dresech. Kombinace jsou různé. Nejznámějším provedením jsou nejspíše pruhované dresy, které se považují za tradiční.

 

AFK VRŠOVICE v roce 1906. Stojí zleva: V. Počta, Trupl, Bulvas, gólman Kytka, Prokop, Svoboda, Heller.

Sedí zleva: Picka, Ota Bohata, předseda Brzobohatý, K. Počta, Jan Honejsek.

 

Jeden z největších problémů nově založeného klubu je, že nevlastní domácí hřiště. Největší vinu na tom měla Městská rada Vršovic. Ta sice již v březnu 1906 obdržela žádost AFK Vršovice o darování pozemku na hřiště, avšak její stanovisko bylo záporné. Kopaná totiž v této době nebyla uznávaným sportem, považovala se za méněcennou a bezvýznamnou. Změnit záporné stanovisko se pokusila i tříčlenná delegace, která se na radnici dostavila v červenci 1906. Avšak opět marně. A tak hráči AFK Vršovice museli putovat po celé Praze - Invalidovna, Podolí, výjimečně i Letná (zde však hrála mužstva zvučnějších jmen). Ve Vršovicích mohli hrát jen na poli p. Váchy, a to pouze v době po sklizni a do té doby dokud nezorali. Snaha získat vlastní hřiště byla veliká. Vedení AFK Vršovice proto často pořádalo různé zábavy (např. posvícenské, mikulášské), kde se snažili získat přívržence i v kruzích společenských.

Rok 1906 je potřeba zmínit ještě jednou a to v souvislosti se vznikem “Poháru dobročinnosti“, jehož první ročník se v tomto roce odehrál. Svaz stále váhá se založením ligové soutěže, až místo něho s návrhem přichází Městská rada, prostřednictvím svého zvláštního výboru. Vzniká tak “Pohár dobročinnosti“, jehož vzorem je anglický “Charity Cup“. Ten je mezi lety 1906 až 1916 vlastně jedinou životaschopnou soutěží u nás. Kluby na podobnou soutěž netrpělivě čekaly, o čemž svědčí i obrovský zájem o start v 1. ročníku. Celkem se soutěže zúčastnilo 24 klubů. Pokrok byl také v tom, že mužstva byla rozdělena do čtyř skupin, v nichž se bojovalo o vítěze. Objevily se také první tabulky.

V prvním roce příslušnosti ke svazu se AFK v poháru celkem daří. Z 28 zápasů jich 12 vyhrálo. Druhý tým na tom byl ještě lépe, kdy ze stejného počtu zápasů získalo dokonce výher 19. Další dva ročníky “Poháru“ moc úspěšné nejsou, a pak dokonce AFK na pět let soutěž opouští.

Výkonnost mužstva však měla stoupající trend, na jehož konci lze v análech nalézt v roce 1909 remízu s AC Spartou 1:1 a výhru nad rezervou Slavie 3:0.

Dochází i ke změnám ve vedení klubu, když předsedu Počtu střídá nejdříve J. Brzobohatý a jeho pak za dva roky Antonín Kott. Zástupci oddílu opět prorazili do řídících orgánů svazu a Bruner je ve sboru svazových náhradníků a Bulvas v revizní komisi. AFK přijímá i svého prvního stálého trenéra s měsíčním platem, a to v osobě pana Trupla.

Od roku 1910 byl předsedou A. Kott, za nějž výbor AFK Vršovice dospěl k ráznému řešení. Oddíl stále nevlastnil pozemek k vybudování vlastního stadionu a mužstva neustále hostovala na jiných pražských hřištích. Výbor vyhlásil požadavek, že pokud nebude mít oddíl vlastní hřiště, odmítá se AFK Vršovice účastnit “Poháru dobročinnosti“. 

V roce 1912 dochází k významné události, která řeší tento problém. Zásluhou firmy Waldes a Občanské záložny dostává pozemek k vybudování vlastního hřiště. Pozemek se nacházel v dolíku pod kasárnami za dnešní Kodaňskou ulicí. Členové oddílu tak začínají budovat stadion, který vzhledem ke své poloze dostal přezdívku “ĎOLÍČEK“. Tento název se přenesl i na stadion současný, i když ten je umístěn na zcela jiném místě. Kvalitu hřiště zdůrazňovalo oplocení. Tehdy jen sedm klubů v Praze se mohlo chlubit takovým přepychem.

V témže roce nastupují zelenobílí v prvním mistrovství ČFS (I. třída, skupina B), ve kterém se umisťují na třetím místě ve skupině. V přátelském zápase porážejí AC Spartu, která se právě vrátila ze slavného zájezdu ze Španělska 2:0. Na tomto velkém úspěchu se podílela tato sestava: Kratochvíl - Novotný, Rucker - Splavec, Vlk, Strnad - Kašpar, O. Hanka, Kavan, Šťastný, Horejs.

Dne 19. srpna 1914 došlo ke slavnostnímu otevření vlastního stadionu. Splnil se tím sen mnoha hráčů a funkcionářů. I díky tomu, dochází v tomto roce ke dvěma výsledkovým senzacím. AFK Vršovice nejprve remizují 1:1 s Viktorií Žižkov, která byla v té době postrachem obou letenských leadrů. Pak nadšeně poráží 1:0 Slavii v sestavě: Kašpar - Goldbach, Novotný - Splavec, Petřík, Strnad - Hlavička, Novák, Kavan, Hanka, Kňourek.

Luboš Kučera, Radek Vích (rvi)

Snímek vršovických, pocházející z roku 1909.

Pohled na původní Ďolíček z kopce Bohdalec, l.p.1926.

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA