wz

• HISTORIE BOHEMIANS •

 

 

1. SVĚTOVÁ VÁLKA…DOROST…PRVNÍ KLUBOVÁ

TROFEJ Z ROKU 1916…ZAHRANIČNÍ ZÁJEZDY…

 

Rok 1915 je pro AFK Vršovice doslova katastrofální. Ani ne tak pro výsledky na trávníku, ale z důvodu politických. Probíhá totiž první světová válka. Vedení AFK rozhodlo o tom, že první mužstvo odstupuje z II. třídy mistrovství Prahy, i když bylo považováno za favorita. A to z jednoduchého důvodu. Celkem 17 hráčů klubu muselo narukovat do války, kde jich potom i pět padlo (Goldbach, Novotný, Bruner, Mašata, Kott). K nim se přidal i klubový a svazový funkcionář Bulvas. Mužstvo bylo částečně doplněno hráči z rozpadlé Olympie Karlín. Dne 20. června téhož roku vzniká v klubu komise pro dorost, které předsedá J. Honejsek. Činnost dorostu je pak zahájena pod vedením Kováře a Žížaly. A tak alespoň ve zlých časech 1. světové války mohl klub najít velké posily pro budoucí první mužstvo, které si mohl vybírat ve svých vlastních řadách. Byl tak postaven základ budoucí slavné tradice ve výchově mládeže.

Je velmi paradoxní, že během probíhající války, kdy mnoho hráčů muselo narukovat, se dostavuje první velký úspěch pro vršovický klub. V roce 1916 se hrál poslední ročník “Poháru dobročinnosti“, ve kterém však nestartovala pražská Slavia. Hráči Vršovice si vedli velmi dobře, vyhráli skupinu (porazili Čechii Smíchov 8:1, a SK Smíchov 5:1), ale ve čtvrtfinále podlehli pozdějšímu vítězi Viktorii Žižkov 2:7. Avšak pro poražené čtvrtfinalisty byla nově připravena soutěž o tzv. “Pohár útěchy“. Zelenobílí výhrami 7:3 nad Meteorem VIII a 3:1 nad Unionem Žižkov tuto trofej získávají. AFK Vršovice tím vyhrávají první cennou trofej do své pozdější bohaté sbírky.

 

AFK Bohemians s první domácí trofejí pro zelenobílé barvy v její bohaté a slavné historii!

Je to “Pohár útěchy“ z roku 1916, věnovaný pořadateli “Charity Cupu“ pro vítěze soutěže z vyřazených čtvrtfinalistů.

 

Bohužel to byl poslední ročník “Charity Cupu“ vůbec. V roce 1917 dochází k rozpuštění ČFS. Český fotbal začal být řízen z Vídně. I. třída mistrovství Čech se nevydařila, ale dvě skupiny II. třídy byly dokončeny v pořádku (odehrály se všechny zápasy). AFK Vršovice byl v sudé skupině, kde však skončil čtvrtý, těsně za postupovým třetím místem. Do tohoto roku patří i první dva mezinárodní zápasy klubu. Nejprve na hřišti Sparty na Letné, vršovičtí prohrávají s vídeňským FC Floridsdorferem 1:4 a poté doma v dolíčku s dalším rakouským klubem SC Simmeringerem 1:3. Dochází také ke stavbě kabin a úpravě hrací plochy hřiště. Místo rozpuštěného ČFS vznikl prozatímní výbor, jenž měl za úkol vytvořit novou ústřední organizaci. Jeho členem byl i AFK Vršovice. Poslední mistrovskou soutěží za Rakouska-Uherska bylo mistrovství Středočeské župy, které bylo odehráno v roce 1918. Tento rok totiž došlo k obnovení činnosti ČSF a v jeho rámci došlo k vytvoření osmi fotbalových žup. Středočeskou župu zakládalo 12 klubů, mezi nimiž byl i AFK Vršovice. Ten byl pak s dalšími sedmi kluby zařazen do I. třídy, kde se umisťuje na vynikajícím třetím místě za Slavií a Spartou. Zelenobílí se též zúčastnili turnaje na Letné, kde poráží Spartu 2:1 a umísťují se též na třetím místě za Slávií a žižkovskou Viktorií. V novém ročníku Středočeské župy, hraném již v samostatném Československu, dopadli zelenobílí poněkud hůře. Skončili šestí z devíti mužstev.

 

AFK Vršovice v roce 1917.

AFK Vršovice v roce 1919.

 

Rok 1920 je pro AFK nejúspěšnější v krátké historii. V mistrovství Středočeské župy vydobyl vršovický celek druhé místo za Spartou. Velkou posilou pro tým je návrat hráčů z ruských legií. V AFK se díky tomu vytvořila jedna z nejnebezpečnějších útočných řad Knížek - J. Bohata - Štulc. O tom vypovídá fakt, že jsou stejně produktivní jako obávaná sparťanská trojice Janda - Pilát - Šroubek. S vítězem župy Spartou dvakrát remizují 1:1, což je považováno za obrovský úspěch. V brance AFK se střídají pozdější brankář Sparty a čs. reprezentace Bělík a teprve patnáctiletý Hochman.

 

Obávaný “vršovický tým“ z roku 1920 ve svých tradičních pruhovaných zelenobílých dresech.

Tento tým obsadil 2. místo v mistrovství Středočeské župy za Spartou.

 

V roce 1921 odjíždí AFK Vršovice poprvé ve své historii na zahraniční zájezd, a to do Francie. V rozmezí 5.- 8. května sehrají tři zápasy a ve všech vítězí velkým rozdílem (např. Štrasburk poráží 6:0). Také doma sehrají několik mezinárodních utkání a ani v jednom nenajdou přemožitele (porážejí např. Norimberk  4:1, Viktorii Berlín 5:1).

V témže roce dosáhnou obrovského úspěchu dorostenci. Vyhrávají totiž mistrovství Středočeské župy, což byla nejvyšší soutěž pro tuto věkovou kategorii. Ve finále zdolává Spartu 2:1 a obdržená branka je jedinou v celé soutěži. Sestava, která se podílela na tomto vítězství je následující: Nedbal - Matějíček, Kašpar - Valáček, Mráček, Žížala - Tusar, Kafka, Bejbl, Folta, Hejzl. Úspěch je potvrzením velice kvalitní práce s mládeží v AFK Vršovice.

I v následující sezóně se klubu výsledkově daří. V domácí soutěži obsadí šesté místo. Absolvuje dva mezinárodní turnaje v Lutychu a Paříži. Dorostenci obhájí titul z minulého roku a mládežnická základna se rozrostla tak, že v soutěži reprezentují klub dokonce tři dorostenecká mužstva!

Poprvé se také objevuje v československé reprezentaci fotbalista z Vršovic. Je jím Jaroslav Bohata, mladší bratr Oty Bohaty, a pomáhá k remíze 1:1 s Itálií v Turínu. Hned potom v Jugoslávii hraje obranná dvojice Tichay - Krejčí, ale porážce 3:4 nezabrání.

 

AFK Vršovice ve svém původním Ďolíčku v roce 1922. Stojí zleva: vedoucí Žížala starší, Kučera, Flajšhans, Šincl,

Kafka, Neubauer, Matějíček, Hejzl a Hallinger. Dole zleva: Žížala mladší, Kohoutek, Matoušek a Ransdorf.

 

V další sezóně je však úspěch z minulých sezón draze vykoupen. Nejlepší fotbalisté totiž odcházejí z AFK do jiných klubů. Rok 1923 zaznamenává osm takových odchodů. Mezi ně patří J. Bohata, Hochmann, Tichay, Halinger, Štulc, Bouček, Knížek a J. Kašpar. Klubu proto hrozí dokonce sestup z I. třídy a to i přesto, že se někteří přestoupivší fotbalisté vrací zpět. Nakonec se mužstvo udrží.

Rok 1924 se vyznačuje změnou předsedy klubu. Stává se jím H. Počta. Ale především se v Československu oficiálně povoluje profesionalismus ve fotbale. AFK se mění na profesionální tým s 13-ti hráči pod smlouvou. Jsou to: Bělík, Havrda, Mašata, Bejbl, Wimmer, Knížek, Krejčí, Tichay, Vlček, Halinger, Princ, Havlín a Tomeš. Platilo pravidlo, že profesionálem je registrován každý, kdo vlastní smlouvu s klubem, zajišťující mu minimální měsíční příjem 200 korun československých. V nedohrané soutěži se AFK umístí až na dvanáctém místě z dvaadvaceti týmů.

V další sezóně je odstartována 1. liga. Na jaře se odehraje jednokolová 1. asociační liga, kdy AFK Vršovice patří osmá příčka z deseti účastníků. Nejlepším střelcem se stává vršovický “Káša“ Bejbl, legendární fotbalista. Za reprezentaci se do sítě Jugoslávie trefuje Jan Wimmer a střílí první reprezentační branku za hráče z Vršovic. Na podzim se pak rozehrála Středočeská 1. liga, která se hrála dvoukolově, systémem jaro - podzim.

 

Luboš Kučera, Radek Vích (rvi)

Pětice borců vršovického klubu, zleva: Jan Wimmer,

Jan Knížek, Karel “Káša“ Bejbl,…

Zápasy vršovických s oběma “S“, ať už šlo o body v mistrovské soutěži, postup v poháru nebo třeba jen o turnajová či přátelská utkání, patřily vždy k vrcholným událostem fotbalové Prahy (foto je z roku 1924).

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA