• SÍŇ SLÁVY BOHEMIANS •

 

 

1/ Antonín PANENKA (* 2.12.1948)

Největší osobnost v historii fotbalového klubu Bohemians Praha. Tvořivý hráč středu pole, skvělý technik a mistr standardních situací. Odchovanec klubu, za který hrál nepřetržitě do roku 1980. Do Ďolíčku přišel v září roku 1959 v 11 letech. Válel jako žáček i jako dorostenec a v roce 1968 začal hrát v ligovém “A“ Bohemky. Za Bohemku nakonec odehrál 230 ligových utkání, v kterých dal 76 branek. V 59 mezistátních utkáních vstřelil 17 gólů. Z Bohemky přestoupil do Rapidu Vídeň, kde se během tří let stal dvakrát mistrem Rakouska. V roce 1980 ho sportovní novináři zvolili nejlepším fotbalistou Československa. Legendárním "vršovickým dloubákem" doprostřed branky za záda brankáře Maiera, rozhodl penaltový rozstřel s týmem SRN ve vítězném finále ME 1976 v Bělehradě. Roku 1980 byl členem týmu, který na ME obsadil třetí místo, roku 1982 startoval na MS. V současné době vykonává funkci prezidenta klubu Bohemians Praha 1905. Je členem “Družstva fanoušků Bohemians“ a zároveň je jedním ze zakládajících členů tohoto družstva.

 

Životní příběh Tondy Panenky je popsán v knížce: “Sólo pro Panenku“, autorů J. Davídka a J. Oktábce (edice Stadión, nakl. Olympia, 1982).

2/ Jaroslav KAMENICKÝ  (* 10.6.1975)

V létě roku 1993 přišel v 18 letech do Ďolíčku a téměř nikdo ho neznal. Tehdejší trenér Bohemky, Petr Packert, mu však dal šanci a on hned v pátém kole doma proti Liberci předvedl naplno svůj talent. Z poloviny hřiště dal gól úžasným padáčkem. Byl z toho tehdy televizní gól týdne, měsíce, roku a později i desetiletí, jelikož jediná prvoligová trefa mu vynesla křišťálovou kopačku za “Televizní gól desetiletí“. Jsou to však jediné trofeje, které mu velký fotbal nabídl. Následovala sice pozvánka do reprezentační "21", kde si zahrál 2x, jenže vzápětí se život i kariéra mladého hráče začaly neuvěřitelně komplikovat. Sedm sezon se objevoval na soupisce klokanů, čtyři v nejvyšší soutěži, tři ve druhé, dvakrát zažil návrat mezi elitu. V 1. lize stihl jen 31 utkání a jediný gól. Opakující se těžká zranění se ukázala jako nejtěžší soupeř. Naposledy nastoupil za Bohemku v Ďolíčku dne 1.10.1999. Trpěl cukrovkou a má za sebou jedenáct operací obou kolen. K míči se přesto časem vrátil a navzdory své diagnóze v plném nasazení. Hrál I. B třídu za Skalsko a druhou skvělou kariéru rozjel s futsalisty, nejprve s ligovými z Bakova nad Jizerou a poté i s českým národním týmem. S futsalovou reprezentací se zúčastnil ME v Rusku.

 

3/ Karol DOBIÁŠ (* 18.12.1947)

Technik s báječnou, přesnou a vtipnou přihrávkou, přezdívaný “Patino“. Výborný hlavičkář a rváč v tom nejlepším smyslu tohoto slova. Když mu bylo 30, byl už rok mistrem Evropy. Dokonce k zisku titulu přispěl finálovým gólem. A právě rok poté v roce 1977 ho zcela nečekaně získala Bohemka. Do Ďolíčku tak přišel zralý, zkušený borec, ale v jedné osobě také věčný kluk s nezkrotným temperamentem a hráčským srdcem. Hráč, který dovedl i na tréninku hrát jako o život a v utkání strhnout celé mužstvo. Tři roky oblékal zelenobílý dres. Z Bohemky přestoupil v roce 1980 do belgického Lokerenu. V soutěžním ročníku 1970/1971 ho fotbaloví novináři zvolili “Fotbalistou roku“. Za národní mužstvo sehrál 67 zápasů, z toho 8 zápasů jako klokan a dal v nich 6 gólů. Zúčastnil se MS 1970 v Mexiku a ME 1976 v Jugoslávii. V 344 utkáních domácí ligy, z toho 67 za Bohemku, skóroval 20 x, z toho 9 x za Bohemku. V evropských pohárech odehrál 33 zápasů. Jen málokdo dokázal ve fotbale to, co Karolko Dobiáš!

 

Životní příběh Karolka Dobiáše je popsán v knížce: “Patino“, autora P. Skramlíka (nakl. Spektrum).

4/ Dalibor SLEZÁK  (* 28.1.1970)

Kapitán a symbol znovuzrozené Bohemky. Zkušený útočník, který si zakládal na důrazu, osobních soubojích a napadání. V Ďolíčku již působil za trenéra Petržely a v létě 2005 se do Vršovic vrátil a jako první z nových hráčů podepsal smlouvu. V následné sezóně byl nejlepším střelcem „znovuzrozeného“ Bohemky! V prosinci 2005 byl fanoušky vyhlášen nejlepším hráčem Bohemians za rok 2005. V následujících ročnících odváděl v zelenobílém dresu spolehlivé výkony a na hřišti patřil vždy k nejlepším hráčům, bojoval na doraz a střílel důležité a často i rozhodující góly. V prvoligové sezóně 2009/2010 se stal hrajícím asistentem trenéra v B-mužstvu. Zahrál si však i v některých utkáních za “A“. V utkání s Kladnem (hraném na Strahově) dal “nesmrtelný“ Slezi v druhé minutě nastavení rozhodující gól na 2:1. Nejstarší hráč ligy, devětatřicetiletý Dalibor Slezák, se tak stal nejstarším střelcem v historii samostatné české nejvyšší soutěže! V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. V současné době je asistentem hlavního trenéra Bohemians

 

5/ Tomáš POSPÍCHAL (* 26.6.1935 - † 21.10.2003)

Byl to velký fotbalista a ještě větší trenér. Rychlý, průbojný křídelní útočník. Začal s fotbalem v Přerově, z druholigových Vítkovic přišel roku 1955 na vojenské dva roky do Tankisty, v letech 1957 až 1964 oblékal dres Baníku Ostrava, v letech 1964 až 1968 hrál za Spartu Praha, končil ve Francii. V národním mužstvu nastoupil k 26 zápasům, v kterých dal 8 gólů a na Mistrovství světa 1962 v Chile získal stříbrnou medaili. V roce 1977 přichází tento tvořivý a osobitý trenér k Botiči. Deset let sloužil ve Vršovicích a deset let patřila Bohemka k absolutní špičce Československé ligy a “řádila“ i v pohárové Evropě! S mužstvem však získal jediný mistrovský titul a to v roce 1983, jedno druhé místo a pět třetích míst. Do teď všechny klokany mrzí, že těch titulů mistrů ligy nebylo tehdy více! Několikrát klokanům proklouzlo vítězství v lize doslova “mezi prsty“… Bohemka pod vedením trenéra Pospíchala hrála skvělý fotbal a mj. postoupila do semifinále Poháru UEFA. Reprezentaci Československa dodali klokani v Pospíchalově éře mnoho hráčů. Tomáš Pospíchal se stal legendou vršovického klubu, nejlepším trenérem ve stoleté historii Bohemians. Nemocné srdce mu zabránilo v další fotbalové kariéře a bylo i příčinou předčasného úmrtí.

Bohemku dělali dva lidé, Tomáš Pospíchal a Zdeněk Svoboda. Jestliže Tomáš ukázal na kteréhokoli hráče z jiného klubu, Zdeněk ho, jak se říká, udělal“ , řekl asistent trenéra Pospíchala, Josef Zadina.

 

Životní příběh Tomáše Pospíchala je popsán v knížce: “Fotbal nemá logiku“, autorů T. Pospíchala a V. Zemánka (nakl. Exit, 1992).

6/ Jiří RUBÁŠ (* 5.2.1922 - † 16.5.2005)

Jedna z největších postav historie zelenobílého klubu z Vršovic, se narodila v obci Volduchy u Rokycan. Hrál výborně hokej i fotbal. V roce 1942 přichází z Rokycan do Ďolíčku jako nadějný útočník. Rychle nastoupil do protektorátní ligy a od roku 1947 se stal pevným pilířem vršovické obrany. Celkem sehrál 160 ligových zápasů, ve kterých vstřelil 22 gólů. Výborné výkony v zelenobílém dresu mu vynesly i reprezentační dres. S lvíčkem na prsou si zahrál jako klokan šestkrát. V roce 1955 již přešel na trenérský post, na kterém se stal legendou. Na horké lavičce ve Vršovicích vydržel, i přes nějakou tu pauzu, neuvěřitelných 14 let. V letech 1958 až 1961 hrála Bohemka pod jeho vedením výborný fotbal. Později trénoval i Baník Ostrava, Plzeň a Spartu Praha. Na podzim roku 1983 se ještě na krátký čas vrátil do Ďolíčku na trenérskou lavičku. Zemřel v roce 2005, krátce před obnovením činnosti Bohemky, klubu jeho srdce!

7/ Přemysl BIČOVSKÝ (* 18.8.1950)

Vynikající dirigent mužstva a univerzální fotbalista, který přišel do Bohemky v roce 1976 z Teplic. Hráč pomenší postavy, vybavený obdivuhodnou vitalitou, houževnatostí a vytrvalostí si v průběhu let zahrál úplně na všech postech. Nejraději hrával ve středu zálohy s postem uprostřed obrany. V ligovém ročníku 1982/1983 dovedl s kapitánskou páskou klokany k mistrovskému titulu a současně až do semifinále Poháru UEFA. Ze zadních pozic to se 106 góly dotáhl až do “Klubu ligových kanonýrů“. S 434 prvoligovými zápasy byl dlouhá léta rekordmanem naší nejvyšší fotbalové soutěže. Šestiletá stáž v Ďolíčku se na tom obdivuhodném výkonu podílela 194 zápasy. Za reprezentaci sehrál 45 zápasů, z toho jako klokan 15 zápasů a dal v nich 11 gólů. Zúčastnil se MS ve Španělsku. Je člen “Družstva fanoušků Bohemians“ s číslem 271. Přemysl Bičovský je jednou z největších osobností stoleté historie fotbalového klubu Bohemians.

8/ Milan ČERMÁK (* 24.12.1949)

Silný, průrazný, dravý střední útočník s vynikající technikou a fyzickým fondem, který rozrážel soupeřovu obranu a měl dobrou hru hlavou. Začínal v Mostě a do Bohemky přišel v létě 1978 z Ostravy. V dresu klokanů se propracoval až na post nejlepšího středního útočníka. Byl to nesmírně houževnatý a zarputilý fotbalista, mistrně uměl klamat tělem. V Ďolíčku prožil své nejlepší fotbalové roky. Ve svých 34 letech se stal s Bohemkou mistrem ligy! V Pospíchalově mistrovském týmu hrál jednu z klíčových rolí. Za klokany nakonec odehrál 112 ligových utkání a vstřelil 17 branek. V rozpětí dlouhých jedenácti let odehraných v zelenobílém dresu s klokanem na hrudi, reprezentoval Čermák 7x a dal za národní mužstvo jeden gól. Z Bohemky odešel do Rakouska do nižší soutěže. V Rakousku žije dodnes. Milan Čermák byl hvězdou ligy a mimořádná osobnost Bohemky.

9/ Karel BEJBL (* 17.1.1906 - † 14.3.1962)

"Káša" byl nejlepším odchovancem skvělého dorostu Vršovic a opravdová hvězda z Ďolíčku. Byl to nejpopulárnější borec zelenobílých v letech 1. republiky počátku 20. let a jeden z nejlepších fotbalistů své doby v celé ČSR. V pouhých 17 letech nastoupil za první mužstvo Vršovic a následně v Ďolíčku zářil jako znamenitý útočník a skutečný dirigent ofenzivní hry klokanů. Karel Bejbl byl mimořádně inteligentní a technický fotbalista, jeho “české uličky“ neměly chybu. Zároveň to také byl první velký “světoběžník“ v zelenobílém dresu. V sezoně 1925/1926 hrál ve Vídni za Wacker, potom rok oblékal i dres Slavie Praha, ale vždy se do Ďolíčku vrátil. Ligu hrál v letech 1925 až 1935. V barvách reprezentace ČSR má unikátní bilanci: 10 zápasů a v nich 10 gólů! V lize nastřílel 69 branek. Po ukončení své hráčské kariéry působil jako trenér, kdy jednou vedl i reprezentaci ČSR. V roce 1942 trénoval i vršovický tým ve finálových zápasech Českého poháru proti Slávii Praha. Oba zápasy se hrály v září 1942 a to 8. a 13.

10/ Stanislav LEVÝ (* 2.5.1958)

Ve Vršovicích nesmírně populární “Standa“ je odchovancem Meteoru Praha VIII. Do Bohemky přestoupil po vojně z Rudé hvězdy Cheb. Byl to univerzální hráč a bojovník. Trenér Pospíchal s ním počítal do útoku, postupně se ale prosadil i v záloze a na levém kraji obrany. Paradoxně právě proto neměl své pevné místo v základní jedenáctce a nastupoval tam, kde to mužstvo potřebovalo. Na nedostatek uplatnění si ale rozhodně nemohl stěžovat. V letech 1979 až 1988 prožil v zelenobílém dresu vrchol své hráčské kariéry. V dresu Bohemians pomáhal získat první mistrovský titul v roce 1983. Pravidelně hrál  samozřejmě i evropských pohárech, kde si připsal 30 startů a probojoval se s klokany až do semifinále Poháru UEFA. V první lize nakonec odehrál 211 zápasů, ve kterých vstřelil 17 gólů. Skvělými výkony se dostal i do reprezentace Československa, za kterou odehrál 25 zápasů. Na závěr úspěšné kariéry ještě odešel do 2. nejvyšší německé soutěže. V Německu začala i jeho trenérská činnost…

11/ Pavel CHALOUPKA (* 4.5.1959)

Houževnatý blonďatý hráč, rodák z Mostu, přišel do Ďolíčku z Litvínova v roce 1980. Byl to ofenzivní záložník, středový hráč s velkým akčním rádiem, rychlý, bojovný a s výborným výskokem. Vypadal trochu jako andílek, ale jen se přiblížil k soupeřově brance, proměnil se v ďábla! Měl zázračnou hlavu, kdy jeho hlavičky byly nejen přesně, ale i prudké. Za Bohemians nakonec sehrál 317 ligových utkání, získal s ní v roce 1983 mistrovský titul a probojoval se s ní do semifinále Poháru UEFA. V mistrovské sezóně byl opravdu k neudržení a nastřílel 17 gólů (z toho 11 hlavou) a stal se tak po právu králem ligových střelců! V historické tabulce ligových střelců Bohemians je se 77 góly na třetím místě za Plánickým a Karešem. Za svého působení v zelenobílém dresu sehrál 20 zápasů za národní tým, v kterých dal 2 góly. Účastník MS 1982 ve Španělsku. Na roky v dresu Bohemians vzpomíná jako na nejhezčí léta svého fotbalového života. Z Bohemky odešel v roce 1988 do německého klubu Fortuna Düsseldorf.

12/ Václav JÍRA (* 2.8.1921 - † 9.11.1992)

Spolu s Antonínem Panenkou je Václav Jíra bezesporu největší osobností v historii fotbalového klubu Bohemians. Vynikající střední záložník začínal s fotbalem v Unionu Vršovice. Do Ďolíčku se dostal v roce 1945 ze sousedního SK Nusle, kde debutoval v lize. Zelenobílý dres svlékl roku 1954 a za svého působení v Bohemce sehrál i 6 utkání za národní mužstvo, první v roce 1947. Ligu hrál více než 10 let. Po ukončení aktivní hráčské kariéry i chvíli trénoval, kdy působil v letech 1963 a 1964 u národního mužstva a trénoval i klokany. Své právnické vzdělání uplatnil Václav Jíra ve fotbalové diplomacii, kdy se stal sekretářem obnoveného Středoevropského poháru, předsedou mezinárodní komise Československého fotbalového svazu, členem výkonného výboru UEFA, členem komise FIFA a v roce 1978 místopředsedou evropské asociace UEFA. V letech 1990 až do své smrti v roce 1992, vykonával i funkci předsedy Československé fotbalové asociace.

13/ Jiří PEŠEK (* 4.6.1927 - † 20.5.2011)

Vynikající levé křídlo i levá spojka, fotbalista od pánaboha. Téměř 300 prvoligových zápasů, v nich více než 150 gólů, z toho 77 v zelenobílém dresu, to je bilance tohoto odchovance Bohemians. Subtilní, nevysoký obránce začal za Bohemku kopat ve 12 letech na podzim roku 1939. V lize debutoval v necelých 17 letech, v roce 1943, v tehdejším mužstvu AFK Bohemia. V premiérové sezóně si zahrál s dvojicí kanonýrů: Plánický a Kareš. Roku 1951 přestoupil na Letnou. V letech 1956 až 1960 hrál za Slavii Praha a do I. ligy se ještě nakrátko vrátil roku 1963 jako hráč Motorletu Praha. Účastník MS v roce 1954. 11 reprezentačních zápasů zdaleka nevytěžilo možnosti skvělého technika a střelce. Jako klokan sehrál za národní tým čtyři utkání a dal v nich jeden gól. Jako trenér působil mimo jiné v Řecku, na Islandu, v Jemenu a v Indii. Jiří Pešek je jedna z nejvýznamnějších osobností našeho klubu.

14/ Peter ZELENSKÝ (* 27.11.1958)

Ofenzivní technický záložník, výbušný a neúnavný bojovník, výborný technik, univerzální fotbalista a mozek mistrovského týmu. Byl platný především v defenzivě, ale potřebný i pro podporu útoku. Přišel do Bohemky z Trnavy v létě 1982, když mu bylo 24 let. Byl hlavní postavou středu pole, a co se plic týče, ty měl snad troje! Rychlý, odpovědný, pozičně vynikající. Jeho vedení míče, schopnost obejít protihráče a pak přesnou přihrávkou najít nejlépe nabíhajícího spoluhráče vyvolávaly v Ďolíčku nadšení. V šesti prvoligových ročnících sehrál ve Vršovicích 139 ligových zápasů, v kterých dal 6 gólů a slavil s klokany mistrovský titul v roce 1983. Za svého působení v Bohemians sehrál 15 utkání za československou reprezentaci a to v letech 1982 až 1985. Z Bohemky odešel v roce 1988 do belgického Gentu.

15/ Josef PÍŠA (* 4.12.1936)

Byl to tank, dříč k neutahání, bojovník, který uměl rány rozdávat i přijímat, takže před disciplinární komisí byl jako doma. Vyrostl ve výborném ústeckém dorostu, ze kterého se v lize uplatnila celá řada hráčů. Kdykoliv oblékl zelenobílý dres, byl by za něj vypustil duši, ale přitom co chvíli pomýšlel o změně klubových barev. Zkoušela ho ulovit Sparta Praha, v Ostravě už měl dokonce i klíče od bytu, ale nakonec ho ulovila Slavia Praha.

 

16/ František KNEBORT (* 19.1.1944)

Populární “Kendy“ byl výtečný střední útočník, který patřil k ozdobám útočného pojetí Bohemky. Byl stejně jako později Zdeněk Hruška skvělou posilou z nedalekého Vyšehradu, kde na sebe upozornil vynikající technikou a elegantním projevem. Už jako dorostenec byl ostře sledovaný. Už v 17 letech válel první ligu, spolu s ním zářili v týmu Vladimír Kos a Josef Píša. Bohemka ho však brzy na řadu let ztratila. Nejprve vykonával nadvakrát vojenskou základní službu, v Dukle Praha pak nějaký čas působil i po vojně. K Botiči se vrátil až po řadě let přes Slávii Praha a Teplice, aby ještě v roce 1975 pomohl Bohemce k prvnímu postupu do evropských pohárů. V tomto roce se i se zelenobílým dresem definitivně rozloučil. V zelenobílém dresu nakonec odehrál 127 ligových utkání, v kterých vstřelil 49 gólů. Celkově jich dal v první lize 77. Za národní tým odehrál dvě utkání, v kterých střelil 3 góly.

17/ František JAKUBEC (* 12.4.1956 - † 27.5.2016)

Jeden z nejlepších pravých beků Evropy své generace. Byl po celou kariéru v rámci československého fotbalu věrný Bohemians. Vynikající a rychlý pravý obránce patřil mezi nejúspěšnější a nejznámější borce z klokaní líhně. Byl typickým představitelem moderního krajního obránce. Uměl v pravou chvíli zaútočit a z jeho úniků přicházely přesné centry, které dokázali proměňovat v góly útočníci Bohemians. V dresu s klokanem odehrál mezi lety 1977 až 1990 neuvěřitelných 255 ligových zápasů a zapsal se do klubové historie i 17 brankami. Zahrál si i ve 30 zápasech evropských pohárů. Jeho vynikající výkony ho přivedli i do reprezentace Československa, kde odehrál 25 zápasů a vstřelil jeden gól. Zahrál si i na Mistrovství světa v roce 1982 ve Španělsku. Patnáct let strávil i jako trenér mládeže i dospělých v AFK Slavoj Podolí. Legendární obránce Bohemky, mistr Československa v dresu Bohemians z roku 1983, tradiční člen sestavy nejslavnější éry klubu s číslem 2 - Franta Jakubec v roce 2016 tragicky zahynul. Do posledních dnů se jeho fotbalový život točil i kolem Bohemky a pravidelně nastupoval i za starou gardu svého milovaného klubu.

18/ Václav JANOVSKÝ (* 29.8.1931)

„Jsem Vršovičák každým coulem“, říká vršovický rodák Václav Janovský, který prožil dětství v těsné blízkosti právě budovaného a v roce 1932 zprovozněného nového Ďolíčku. Poctivý bojovník a pravý krajní obránce, začal s kopanou u vršovického rivala AFK Valdes Praha, odkud v roce 1944 přešel ještě jako starší žák do tehdejšího týmu AFK Bohemia. Hrál 1. ligu na konci padesátých a začátku šedesátých let 20. století, premiérově v ročníku 1958/1959, kdy se vršovický klub po třech letech vrátil mezi elitu. V roce 1951 přestoupil do SK Zlíchov, aby se přes několik klubů v roce 1956 vrátil zpět do Ďolíčku, do tehdejšího Spartaku Praha Stalingrad. Dlouhých osm let trvala jeho nová kariéra v Bohemians. Kariéru v Bohemce zakončil v roce 1964, kdy využil politické situace a odešel hrát fotbal do Ameriky, kde několik let působil v krajánském klubu Sparta Chicago. Janovský se v Chicagu usadil nastálo, přesto ale do Čech jezdí pravidelně a nezapomene se přijít podívat na “svoji“ Bohemku. Václav Janovský nehrál reprezentačně, nestartoval v evropských pohárech, ale přesto má své pevné místo v historii klubu.

 

19/ Zdeněk SVOBODA (* 1944)

Je plným právem jednou z největších osobností více než stoleté historie Bohemians. Nehrožený funkcionář se narodil ve Vršovicích a je tedy místním patriotem. V zimě roku 1965 se zakládá legendární “Klokan klub“ a Svoboda se stává jeho zapisovatelem. Po několika letech se dostává do výboru fotbalového oddílu Bohemians. V prosinci 1976 se ze dne na den stal novým sekretářem. Teď už mohl naplnit svůj dávný cíl, stanout s Bohemkou v čele nejen pražského fotbalu. Podařilo se mu získat ke spolupráci trenéra Pospíchala. Pouští se na tu dobu do nevídané přestupové politiky a do Bohemky přivádí jednoho skvělého fotbalistu za druhým. Bohemka je na vrcholu a v roce 1983 získává titul mistra ligy. V roce 1987 však zasáhla český fotbal aféra s černými fondy, která naplno dosedla především na Bohemians a hlavně Svobodu...

Bohemku dělali dva lidé, Tomáš Pospíchal a Zdeněk Svoboda. Jestliže Tomáš ukázal na kteréhokoli hráče z jiného klubu, Zdeněk ho, jak se říká, udělal“ , řekl asistent trenéra Pospíchala, Josef Zadina.

 

“Fotbalová chobotnice“ (nakl. Eminent, 1997). Tak se jmenuje kniha, kde Zdeněk Svoboda vypráví o Bohemce, o zákulisí, hráčích, rozhodčích, penězích, vzestupech a pádech.

20/ MIROSLAV BIČÍK (* 21.2.1921 - † 3.9.2010)

Léta letoucí vedl na Bohemce partu pořadatelů. Byl spoluzakladatelem fanouškovské organizace, legendárního “Klokanklubu“, který vznikl 22. února 1966. Slavia už tehdy měla svůj odbor přátel, a nás Vršováky, kteří jsme fandili Bohemce, docela štvalo, že nás sešívaní předběhli. A tak jsme ustanovili “Odbor přátel TJ Bohemians ČKD“. Název “Klokanklub“ vymyslel spisovatel a humorista Míla Švandrlík, velký fanda Bohemky. A vznik veřejně vyhlásil divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky Sabiny. K Bohemce, i když tehdy kopala druhou ligu, se vůbec hlásila spousta známých osobností. Tak třeba předsedou “Klokanklubu“ se stal herec Jiří Vala. Našimi fandy byli kromě už zmíněných Laurina a Švandrlíka i komik Jaroslav Štercl, zpěvačka Eva Pilarová, herec Vladimír Šmeral a mnoho dalších," vzpomínal na šedesátá léta Miroslav Bičík. Pan Bičík byl v letech 1978 až 2000 hlavním pořadatel a asistentem pořadatele; v letech 1981 až 2000 zapisovatelem výboru klubu; v letech 1978 až 2000 pořadatelem venkovních zájezdů i do ciziny a v letech 1980 až 1990 archivář Bohemky. Pan Bičík je bezesporu jednou z největších legend zelenobílé historie.

21/ Jan KALOUS (* 12.3.1922 - † 5.3.2002)

Rodák z Českých Budějovic. V roce 1934 přišel s rodiči do Prahy a brzy začal hrát fotbal v SK Dejvice, odkud přestoupil do Bohemians. Byl to šikovný pravý záložník. Nebyl velkým střelcem, ve své ligové kariéře vstřelil jen 5 gólů, ale pro tým byl nesmírně užitečný díky bojovnosti a houževnatosti. V roce 1949 odešel do Jablonce, aby se po třech letech vrátil zpět do Ďolíčku. Své působení u klokanů ukončil v roce 1954. Po ukončení hráčské kariéry se stal úspěšným trenérem. Zahrál si i třikrát za reprezentaci Československa.

 

22/ Zdeněk PROKEŠ (* 13.6.1953)

K Botiči dorazil tento Jihočech v roce 1974 a klokani tak získali na dlouhá léta vynikajícího stopera. Premiéru v lize měl 17.8.1974 na Interu Bratislava. Byl to nenápadný, skromný fotbalista, naprosto spolehlivý v defenzivě, ale vždy připravený i k nájezdům na soupeřovu branku. Měl dostatek všeho co má správný zadák mít, podával trvale špičkové výkony. Ve své době to byl top hráč na tomto postu u nás i v rámci celé Evropy. Ne nadarmo se jak kvůli výkonnosti, tak pro své vlastnosti stal po odchodu Přemka Bičovského, kapitánem Bohemky. Za klokany nakonec odkopal 11 sezón, v kterých odehrál 292 prvoligových zápasů (nejvíc ze všech klokanů!). V roce 1983 se stal s Bohemkou mistrem ligy, jednou také vicemistrem, pětkrát vystoupil na pomyslný bronzový stupínek. Jako klokan sehrál za národní tým 19 zápasů. Když na velké fotbalové scéně skončil, odešel z ní stejně tiše a neokázale, jak se na ni kdysi objevil.

23/ Jaroslav NĚMEC (* 6.3.1954)

Rychlý útočník, pravé křídlo, s nevšedním tahem na branku a prudkou střelou. Ke klokanům přišel v roce 1978 z TJ Kolín, když mu bylo 24 let. Byl to bouřlivák, výbušný a dynamický fotbalista. Za svého působení v zelenobílém dresu odehrál 113 ligových utkání v osmi ligových ročnících, v kterých vstřelil 33 branek. Za národní tým odehrál v letech 1982 až 1985 čtyři utkání. Z Bohemky odešel po šesti letech, v roce 1984, rok po mistrovském titulu, kdy přestoupil do sousední Slávie.

24/ Miroslav VALENT (* 20.10.1946)

Vysoký, urostlý blonďák se vzornou pěšinkou na pravé straně, kterého fanoušci přezdívali “Mlíko“. V Bohemce začal v roce 1967, kdy přišel z Rudé Hvězdy Sušice a loučil se na jaře 1980, takže rozdával radost vršovickým fanouškům dlouhých 14 let. Pocházel z vynikajícího Partizánského dorostu. Byl to zkušený obránce, opora obranné formace Bohemians. Zelenobílý dres Bohemians oblékl v 717 zápasech, z toho 202 prvoligových. Jen František Mottl mám v historii klubu o jeden start více. Má za sebou také dva sestupy, čtyři ročníky druhé ligy a rovněž i dva postupy zpět mezi elitu. Za celou kariéru vstřelil jen jediný ligový gól a to Baníku Ostrava. Stoperská dvojice Valent - Prokeš byla opravdovou chloubou Bohemky a špičkou první ligy.

25/ Jiří SLOUP (* 30.4.1953 - † 20.12.2017)

Největší zázrak v dějinách Bohemky! Nenapodobitelný, zvláštní, výjimečný hráč, středopolař z křemene. Fanoušci si pamatují jeho specifický běh, důraznou hru i neuvěřitelné průniky. Sloup přišel do Bohemky, když mu bylo 29 let, před jarem roku 1981 z Plzně, kde původně kopal divizi. Během tří let v zelenobílém dresu to dotáhl až do československé reprezentace, za kterou nakonec sehrál 8 zápasů. Důrazný záložník, všestranný střelec, hrdina okamžiku, univerzální hráč. Nebál se a do každého souboje šel naplno. Byl to výborný hlavičkář. V mistrovské éře byl miláček fanoušků a byl jedním z tahounů Bohemky při cestě za titulem mistra ligy v roce 1983. V Itálii ho pro jeho vlastnosti a podobu nazvali podle známé románové postavy “Abbé Faria“. Dokonce se mu tak říkalo i mezi spoluhráči. Mimo hřiště byl Sloup úplně klidný člověk, hodný a v mužstvu oblíbený. V Ďolíčku hrál tři a půl roku do léta roku 1985 a odehrál 77 ligových utkání, pak se vrátil do Plzně. Záloha Chaloupka - Zelenský - Sloup byla pojmem a takhle šla i do reprezentace! V 64 letech podlehl “Abbé Faria“rakovině.

26/ Štefan IVANČÍK (* 22.5.1945 - † 26.4.2018)

Drobný útočník se narodil ve vesničce Drážovce na Slovensku, fotbalově vyrostl v Partizánském. Do Bohemky přišel z Nitry v roce 1967. V Praze se i oženil a zapustil zde kořeny. Ve Vršovicích se bleskovému křídlu neřeklo jinak než “Pišta“. Naháněl zadákům soupeřů strach. Byl oblíbený a známý díky své rychlosti a zarputilosti, jeho odvážné průniky byly dlouhá léta jednou z největších zbraní klokanů. Spoluhráči skvěle využívali jeho rychlost, s Honzou Jarkovským mohl hrát poslepu. Zářil především v domácích utkáních. S Ďolíčkem se rozloučil v létě 1976. V Ďolíčku nakonec strávil 9 sezón: pět prvoligových a čtyři druholigové. Nastoupil k 148 prvoligovým zápasům a nastřílel v nich 28 branek. Věrný zelenobílým barvám zůstal až do svých posledních dnů coby správce sportovního areálu TJ Bohemians na Hagiboru. V Ďolíčku po sobě zanechal stopy, které hned tak nezmizí a nesmazatelně se zapsal do historie Bohemians.

27/ František MOTTL (* 16.6.1932 - † 1.3.2011)

Byl všesportovní talent a jedna z nejvýraznějších postav historie Bohemians. Výborně hrál házenou, v hokeji to dotáhl do mladého reprezentačního mužstva Lvíčat. Ve fotbale toho bystrého, bleskurychlého útočníka ze Smíchova znala celá Praha, ale při zkouškách na Letné ani v Edenu z neznámých důvodů neobstál. Nakonec ho získali klokani a byl to jeden z největších nákupů, jaký se jim kdy povedl. Franta jim pomohl zpátky do I. ligy a brzy patřil k nejlepším křídlům v zemi. Mottl působil v Bohemce dlouhých jedenáct let a to v období 1956 až 1967. Nakonec nastřádal v zelenobílém dresu 718 startů a je tak hráčem, který za Bohemku odehrál nejvíce utkání v historii! Ještě v pětatřiceti letech dokázal utéci i nejrychlejším ligovým obráncům a jeho jediný reprezentační start z roku 1957 tak dnes působí jako nepodařený vtip.

28/ Jiří ONDRA (* 7.6.1957)

Vysoký, nadprůměrný levý obránce patřil k nejspolehlivějším pilířům Pospíchalova týmu a důležitou roli sehrál i v památném mistrovském ročníku 1982/1983, přestože ho pronásledovala zranění. Urostlý Moravák přišel do Ďolíčku v létě roku 1978 až z Uherského Hradiště, když mu bylo 21 let. Povahově bezvadný, bezkonfliktní, inteligentní, na hřišti sebevědomý, rychlý, tvrdý, technický a výborný hlavičkář. Jako jeden z mála uměl kopat pravou i levou nohou, perfektně centroval. Jako obránce Bohemky to dotáhl v lize za 9 ligových sezón na 213 a v národním mužstvu na 20 startů. Ač obránce, nastřílel v zelenobílém dresu celkem 19 branek. V roce 1987 odešel legendární obránce od Botiče do rakouské First Vienny.

29/ Petr PACKERT (* 18.12.1947 - † 23.4.2003)

Nebylo moc takových, kteří pro klokana a zelenobílý dres tak žili a dýchali, jako Petr Packert. Svoji kariéru fotbalového středopolaře i zadáka zahájil v klokaní mládežnické líhni. Poprvé si okusil trávník na Bohemce v 10 letech v roce 1964. Z dorostu se pak prosadil do A-týmu. Kromě vojenské služby strávil celou svou hráčskou kariéru ve vršovickém Ďolíčku. Byl oporou vršovického týmu, tvrdý, bojovný, pracovitý fotbalista, univerzál. Neoplýval nijak zvláštní technikou, o to větší měl srdce a pověstný byl jeho důraz. Hrál snad na všech postech, kromě brankáře. Zelenobílí dres nakonec oblékal 23 let a sehrál za klokany 113 ligových utkání. Své účinkování v Bohemce zakončil na jaře 1976, pak přestoupil do Modřan. V roce 1993 se do Ďolíčku vrátil jako trenér a pomohl zachránit 1. ligu v baráži s Jabloncem. Jeho jméno vždycky zůstane pevně spojeno s Bohemkou a s jejím zelenobílým dresem.

 

Odchovanec, zadák, ale především obětavý bojovník, pracující po celý zápas na velkém prostoru. A klubista k pohledání - kromě dvou let vojenské základní služby v juniorce pražské Dukly dlouhá léta pilíř týmu Bohemians, ať se ji dařilo, nebo ne…

30/ Jiří ŽĎÁRSKÝ (* 16.11.1923 - † 14.7.2018)

Hrál za Bohemians ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století. Byl to kvalitní technický hráč a v útoku tvořil nebezpečnou dvojici společně s Jiřím Peškem. Vyrostl v libeňském klubu SK Praha VIII. Už uprostřed 2. světové války patřil k hvězdám středočeské divize, ale tehdy klokani zaváhali a ze “Žďáry“ se stal slávista. Svůj talent ale plně uplatnil, až když na podzim roku 1946 přišel k Botiči. Působil poněkud nemotorně, byl to typický „jednonohý“ hráč, ale co dokázal vykouzlit svou levačkou, to stálo za to. Se zmíněným Jirkou Peškem na křídle si okamžitě porozuměl a vytvořil skvělou dvojici, která by si tenkrát zasloužila daleko častější uplatnění i v reprezentaci. Nakonec za národní tým sehrál jako klokan devět mezistátních utkání, v kterých střelil 3 góly.

31/ František KREJČÍ (* 26.2.1898 - † 25.3.1975)

Vršovický rodák a odchovanec, začal s fotbalem ještě ve starém Ďolíčku, v průběhu 1. světové války, v roce 1916. Po válce nastupoval pravidelně na pravém okraji obrany. Franta zůstal ve Vršovicích nastálo, byl to pravý vršovický patriot a věrný klubista. V zelenobílém dresu se i dočkal velkého zájezdu do Austrálie v roce 1927! Stěhování do nového Ďolíčku, na “Dannerův stadion Bohemians“, v roce 1932, se už ale nedočkal, jelikož s fotbalem v Bohemce skončil v roce 1931. V reprezentaci Československa si zahrál v červnu 1932 v Záhřebu proti Jugoslávii.

 

 

32/ Tibor MIČINEC (* 10.10.1958)

Je rodákem ze Spišské Nové Vsi. Dravý, rychlý a důrazný střední útočník přišel do Ďolíčku v létě 1980 z Dukly Tábor a hned v první sezóně patřil k nejlepším střelcům, dal v ní 10 gólů. V druhé sezóně pak byl vůdčí osobností útoku a rozumem mezi mladšími spoluhráči. Byl to elegantní, technicky a střelecky pohotový útočník. Byl na dlouhá léta pevným článkem Pospíchalova mužstva. V Bohemce skončil v roce 1987, ale v roce 1992 se do ní ještě na „skok“ vrátil. Sehrál 266 ligových zápasů, ve kterých vstřelil 85 gólů. Za Bohemku odehrál 139 utkání, v kterých dal 48 gólů a slavil s ní mistrovský titul v roce 1983. V sedmi zápasech reprezentoval Československo a to v letech 1984 až 1987, dalších 28 startů má v Evropských pohárech. S fotbalem skončil až v roce 1996 ve Zlíně.

33/ Josef VEDRAL (* 2.1.1924 - † 11.1.1975)

Obránce a zřejmě největší kanonýr v historii vršovického klubu. Do Bohemians přišel za války, na podzim roku 1942, z malého klubu Sportovní sdružení Vršovice. Osmnáctiletý mladík vyměnil černobílý dres za zelenobílý. “Buňa“, jak mu říkali spoluhráči i fanoušci, byl původně vyhlédnut jako útočník a střelec, ale posléze zakotvil na beku. Urostlý nováček se tak stal na deset let oporou zadních řad vršovického klubu. Jeho střely byly nesmírně tvrdé, pamětníci dodnes vzpomínají na jeho dělovky, především z trestných a pokutových kopů. Obranná dvojice Vedral - Rubáš, byla v letech 1947 až 1950 nepochybně nejlepší obrannou dvojicí ligy, ale v reprezentaci dostávali přednost jiní. Ve velké konkurenci v “nároďáku“ si nakonec připsal Josef Vedral 8 reprezentačních startů. Předčasně odešel z Bohemians do Montáže Praha v roce 1952, kdy mu bylo pouhých 28 let. Stejně předčasně Josef Vedral i zemřel, v pouhých 51 letech. Populární "Buňa" byl hráčem se snad nejprudší střelou v historii našeho klubu.

34/ Jan JARKOVSKÝ (* 16.1.1947)

Fotbalista od Boha, jeden z nejtalentovanějších útočníků, kteří oblékali zelenobílý dres Bohemians. Dravé levé křídlo s tahem na branku soupeře a střelec k pohledání, který uměl v obraně protivníka udělat náramný průvan a střílet parádní góly. S fotbalem začínal mezi žáky RH Strašnice a do Ďolíčku přišel v roce 1962. Byl jen o rok starším vrstevníkem Antonína Panenky, se kterým v Bohemce rostl od žáčků až k reprezentačnímu dresu. Do ligy přesto naskočil až rok po Tondovi, zato ho roku 1973 o několik měsíců předešel v reprezentaci, ve kterém ale nenašel trvalé uplatnění - byla to éra Masného, Nehody, Gallise, Švehlíka a dalších - a v útoku už v té době bývala jen tři místa. V národním mužstvu nakonec odehrál 5 mezistátních zápasů a to všechny na půdě soupeře. Zelenobílý dres však tento veliký klubista oblékal téměř po celé desetiletí a sehrál v něm 133 ligových utkání. V Bohemce skončil na jaře 1978, kdy přestoupil do ambiciózního druholigového mužstva ve Vlašimi.

35/ František HOCHMANN  (* 2.4.1904 - † 4.3.1986)

Bohemka měla téměř vždy ve své sestavě výborného strážce branky, kterým bezesporu vršovický odchovanec, František Hochmann, byl. Narodil se ve Vršovicích a ve starém Ďolíčku se objevil v průběhu 1. světové války. Bylo mu tehdy 15 roků a exceloval v týmu seniorů! Již v roce 1919 si zahrál v mužstvu Čech na přípravném turnaji před olympiádou v Antverpách. V roce 1922 se stěhoval na Letnou do Sparty, kde zůstal až do roku 1930. Pak se po sedmi letech vrátil zpět do Vršovic. Poslední sezónou v Bohemians, byla pro něj sezóna 1932/1933. Po této sezóně skončil s hráčskou kariérou a věnoval se svému povolání bankovního úředníka. Reprezentoval také Československo, kdy v letech 1924 až 1931 oblékl osmkrát reprezentační dres. Startoval i na olympiádě v roce 1924 v Paříži.

36/ Miroslav POHUNĚK (* 12.2.1934)

Byl to důrazný a rychlý obránce s vynikající, nesmírně tvrdou střelou. Vyrůstal na konci 2. světové války v klubu SK Michle. Nadějný levonohý obránce přišel do Ďolíčku, do tehdejšího Spartaku Praha Stalingrad, z Plzně. Pohuněk zrál jako kvalitní víno a na jeho výkony se tehdejší trenér Bohemky, Jiří Rubáš, hodně spoléhal. Zahrál si i v týmu s budoucí ikonou klubu Antonínem Panenkou. V roce 1968 odešel do fotbalového důchodu, do Tatry Smíchov. Za 12 roků svého působení ve Vršovicích odehrál více než 600 zápasů. Jednou dostal i možnost obléknout si reprezentační dres “A“ v zápase s Polskem. Miroslav Pohuněk patří mezi nejvěrnější hráče, kteří v historii oblékali dres Bohemians.

37/ FANOUŠCI BOHEMIANS

Zachránili svůj milovaný klub před krachem v roce 2005…patří mezi nejlepší fanoušky v republice…nedají na ně dopustit hráči, trenéři ani vedení klubu…tisíce jich pravidelně navštěvují domácí i venkovní zápasy…povzbuzují celý zápas…vytvářejí na české poměry fantastickou atmosféru…jsou ozdobou klubu…jsou 12. hráčem…to všechno jsou fanoušci Bohemians!!!

38/ Petr JANEČKA (* 25.11.1957)

Narodil se ve Zlíně a na fotbalistu měl nevelkou, zdatnější postavu, klukovskou tvář ozdobenou od svých třiadvaceti let neodmyslitelným knírkem. Bleskurychlý a šikovný křídelní útočník s přímočarým tahem na branku, přišel do Bohemky na hostování z Brna v létě 1983 a patřil k nejdůraznějším útočníkům klokanů. Byl to jeden z nejrychlejších útočníků tehdejší československé první ligy. Další jeho výhodou byla okamžitá orientace a tvrdá střela třeba ze třiceti metrů. Díky své výbušnosti a obrovskému zrychlení pohybu v koncovce se neustále dostával do nových šancí. V zelenobílém dresu sehrál 114 ligových utkání, v kterých nastřílel 42 branek. Vysloužil si za to nejen reprezentační dres, ale i zájem ze zahraničí. Zahrál si na světovém šampionátu v roce 1982, když dva roky před tím ho o ME i o olympijský turnaj připravilo vážné onemocnění. Z 39 zápasů v reprezentaci se 4 váží k působení v Ďolíčku. V reprezentaci nastřílel 9 gólů. V zelenobílém dresu se na podzim roku 1987 prostřílel do prestižního klubu kanonýrů a po té odešel do Belgie, do prvoligového Rating Jet Brusel.

39/ Zdeněk KOUKAL (* 21.5.1957)

Působil u Botiče v nejslavnější éře vršovického klubu, získal s ním mistrovský titul v roce 1983, Český pohár, zahrál si v mnoha zápasech evropských pohárů, podíval se s míčem téměř do celého světa. Výborný útočník byl odchovancem Choceradského fotbalu a do Bohemky přišel v létě 1980 z Dukly Tábor, společně s Tiborem Mičincem. V Ďolíčku ještě stihnul nejslavnějšího klokana Antonína Panenku a přišel právě včas, jelikož se začalo budovat mužstvo, které brzy získá pro Bohemku největší úspěchy. Koukal hrál za klokany pravidelně, což byl v tehdejší konkurenci v Ďolíčku důkaz vynikajících kvalit. Po šesti letech ve Vršovicích odešel v létě 1986 do Olomouce. V naší nejvyšší soutěži odehrál 182 zápasů a střelil 10 gólů, k tomu si připsal 2 starty v PMEZ a 23 startů v poháru UEFA. Dresu reprezentačního mužstva se však nedočkal.

40/ Josef VEJVODA I. (* 1947)

 Od druholigové premiéry ke dvěma startům v evropských pohárech, to byla fotbalová cesta tvrdého obránce v zelenobílém dresu pražských Bohemians. První krůčky udělal v malém klubu Slovan Kunratice. Ještě v žákovském věku se ale objevil v Ďolíčku. Přes žáky a dorost se dočkal druholigového startu za muže na podzim roku 1965, v 18 letech. Na jaře byl u slavného návratu do I. ligy. Když se však ostatní spoluhráči chystali na obnovený start mezi elitou, Vejvoda si pohoršil, neboť na podzim oblékl vojenský dres Dukly Slaný. Ta právě sestoupila do divize a tak vojenské dva roky strávil v nižší soutěži. Po návratu k Botiči byla Bohemka znovu jen druholigová. Pod vedením trenéra Svatopluka Pluskala, postoupili klokani na podzim roku 1969 zpět mezi elitu a Vejvoda tak konečně oblékl prvoligový dres. Poslední ligovou sezonou pro Vejvodu byla sezona 1976/1977. Vejvoda odešel do druholigového Xaverova, ve 30 letech určitě brzy a nebyl to šťastný krok. Po několika měsících v novém klubu si v zápase proti Vlašimi zlomil nohu a to bohužel znamenalo konec jeho úspěšné kariéry.

41/ Vladimír KOS (* 31.3.1936 - † 17.9.2017)

Byl to původně kreativní a technicky vybavený střední útočník, později skvělý konstruktivní záložník. Vladimír Kos byl jednou z hlavních postav zelenobílého mužstva z přelomu 50. a 60. let. Začínal v někdejším Lvu XIII a do Bohemky to vzal oklikou přes Slavoj Nusle. U Botiče se právě hrála jen II. liga pod názvem Spartak Praha Stalingrad a Kos si hned ve své první sezóně u Botiče připsal na konto 16 vstřelených branek a v pouhých 19 letech se tak zrodil nový miláček vršovických fanoušků. V následující sezóně musel mladý útočník rukovat na vojnu a tak díky tomu debitoval v nejvyšší soutěži jako voják v Dukle Pardubice. V první polovině šedesátých let patřil mezi nejvýraznější osobnosti elitní soutěže. V reprezentaci měl nehoráznou smůlu danou už skutečností, že byl současníkem dukelské dvojice Pluskal - Masopust. Jako náhradník seděl na lavičce i ve finále světového šampionátu v Chile v roce 1962, ale přitom nikdy nenastoupil ani k jednomu mezistátnímu utkání! Ač stále v 25 letech nejmladší člen základní sestavy, stal se postupně Vladimír Kos dirigentem vršovických a v roce 1962 dotáhl klokany již pod novým názvem ČKD Praha k nejlepšímu ligovému umístění této éry, ke čtvrtému místu. Kos působil v Ďolíčku až do podzimní části sezóny 1963, kdy si dlouhodobě nejlepšího hráče zelenobílých vyhlédla konkurenční Sparta Praha. V dresu Bohemians rozdal fanouškům zelenobílých spoustu radosti svými fotbalovými finesami, pozvedl po dobu svého působení hru Bohemky o několik stupňů výše a dokázal dát celkem 47 branek v mistrovských utkáních našeho klubu.

42/ Jaroslav MARČÍK (* 24.12.1955)

Vysoký, kostnatý stoper s patkou černých vlasů, přišel do Ďolíčku v polovině 70. let z Hradce Králové a v Bohemians nakonec strávil s přestávkami asi 10 let. Nebyl to bůhvíjaký technik a stratég, ale kdykoliv nastoupil, odvedl spolehlivý výkon. Byl to nepříjemný obránce. Jak byl vysoký, uměl hlavičkovat a dovedl to taky v souboji pěkně přibrousit. Měl takové dlouhé, čapí nohy, takže se někdy těžko obcházel, uměl vypíchnout míč. V mistrovské sezóně 1982/1983 měl své stálé místo v Pospíchalově týmu a patřil k oporám mužstva.

43/ Zdeněk HRUŠKA (* 25.7.1954)

Výborný brankář, talent od pánaboha, zřejmě nejlepší brankář zelenobílých v její historii! Rodilý pražák přišel do Bohemky v roce 1976 spolu s Vladimírem Borovičkou. Klokani tak měli nejkvalitnější brankářskou dvojici v lize. Jeho obrovskou předností byl famózní postřeh, výborně reagoval na střely z blízka a na různé dorážky. V mistrovské sezoně 1982/1983 byl pevnou oporou Bohemky v ligových bojích i v Poháru UEFA a reprezentační brankářskou jedničkou. V době, kdy chytal za Bohemku, měl 24 startů v národním mužstvu a to v letech 1977 až 1983. Zúčastnil se i Mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982. V pohárech odchytal 22 zápasů. Z Bohemky, za kterou odchytal celkem 217 ligových utkání (celkově odchytal skoro 250 ligových utkání), odešel v létě roku 1989 do sousední Slavie Praha a potom do Řecka. Po ukončení hráčské kariéry se dal na trénování, kdy se jako trenér vrátil i do Ďolíčku v roce 1991, kdy dělal asistenta trenéra Josefu Hlouškovi. Následně ještě působil v Ďolíčku na různých trenérských postech v letech: 1992, 1994, 1995 a 2003.

44/ Miroslav PŘÍLOŽNÝ (* 27.11.1955)

Narodil se v Duchově. Bylo mu 27 let, když přišel v létě 1982 do Ďolíčku z Mladé Boleslavi. Trenér Pospíchal chtěl hráče, který nemusí hrát v základní sestavě, spíše náhradníka, který ale když už nastoupí, tak to musí být znát…a bylo! Byl to výborný střelec, ale v Ďolíčku měl lepší mušku v pohárových zápasech než v lize. I přesto jako “náhradník“ dal v mistrovské sezóně 1982/1983 úžasných 16 gólů, nejvíce hned po Chaloupkovi! Byl to úspěšný střelec pokutových kopů. Dva roky v Bohemce byly pro něj jasně nejúspěšnější v jeho kariéře, kdy s klokany získal mistrovský titul v roce 1983. Celkově nastoupil v 260 ligových utkání a dal v nich 75 gólů. Zahrál si i 3x za národní tým do 21 let, byl i účastník OH.

45/ Ladislav MÜLLER (* 2.9.1925)

Přišel ze Slavoje IX ve stejném přestupním termínu jako Žďárský. Hrával zpravidla na opačné, čili pravé spojce, ale dobrou práci odevzdal na kterémkoli místě v útočné pětici. Jeho působení ve Vršovicích přerušila v letech 1948 a 1949 vojna v ATK, ale po návratu znovu okamžitě našel místo v základní sestavě. Nebyl žádný oslnivý technik, ale průbojný hráč, pohotový střelec a poctivý dříč. Na sklonku kariéry si ještě nějaký čas zakopal za Slávii Praha a pak se vrátil do mateřského klubu v Hloubětíně. Za svého působení v Bohemians sehrál tři utkání za národní tým, v kterých dal dva góly.

46/ Zdeněk DANNER (* 1888 - † 13.6.1936)

Do funkce předsedy klubu je v únoru roku 1922 zvolen komerční rada a ředitel Vršovické záložny, Zdeněk Danner. Ten vykonával funkci předsedy klubu od 6.2.1922 do 3.2.1924, od 20.3.1926 do 9.2.1927 a od 15.12.1928 do 15.2.1935. Byl to muž nezlomné energie, zastávající vedoucí postavení ve sportovním i veřejném životě, který měl pro další vývoj klubu nesmírný význam, především svým společenským a finančním vlivem. Po slavném zájezdu klokanů do Austrálie v roce 1927, se Zdeněk Danner iniciativně chopil myšlenky na nový fotbalový stadion Bohemians, kterou po velkém úsilí proměnil ve skutečnost. K slavnostnímu otevření nového krásného stadiónu pro 18 000 diváků (v místě dnešního “Ďolíčku“), došlo dne 27. března 1932. Stadión se oficiálně jmenoval “Dannerův stadion Bohemians“, tak to také stálo na průčelí hlavní tribuny a celá Praha mu ještě po 2. světové válce běžně říkala “Dannerák“. Zdeněk Danner se nesmazatelně zapsal do historie Bohemians.

47/ Marek NIKL  (* 20.2.1976)

Kvalitní defenzivní hráč, tvrdý, neústupný bek, který mohl hrát na postu středního záložníka nebo na stoperu. V Bohemce byl odmalička, kdy ke klokanům přišel v roce 1995 se Sparty Krč. V zelenobílém dresu odehrál pod vedením trenéra Petržely 4 roky. V roce 1999 přestoupil z II. české ligy do německého 1. FC Norimberk, kde se postupem času stal platným a uznávaným hráčem nejvyšší německé soutěže. V bavorském klubu patřil mezi největší persony. V Norimberku nakonec odehrál 8 sezón. Na přelomu desetiletí se podíval na chvíli i do reprezentace, za kterou sehrál 5 utkání. V roce 2007 se vrátil do Ďolíčku, kde před zaplněnými tribunami vedl klokany s kapitánskou páskou na ruce. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. V létě 2012 ze zdravotních důvodů ukončil aktivní hráčskou kariéru. Marek Nikl je velká persona klokanů, kdy v zelenobílém dresu odehrál několik neuvěřitelných sezón. Se svojí manželkou přispěl i na záchranu Bohemky nemalým finančním obnosem. Je členem “Družstva fanoušků Bohemians“.

 

48/ Lukáš PŘIBYL (* 19.1.1979 - † 9.2.2012)

Vlivný, schopný manažer a fanoušek vršovické Bohemky, která byla jeho celoživotní láskou. Začínal v roce 1998 jako sportovní reportér České televize. V roce 2005 se jeho osud poprvé propletl s pražskou Spartou, kde se stal členem představenstva a také tiskovým mluvčím. V těchto pozicích vydržel až do roku 2007. Poté jeho cesta vedla do klubu jeho srdce, do Bohemians 1905. Velkou měrou se podílel na záchraně svého milovaného klubu, kterému čtyři roky šéfoval z pozice ředitele klubu. Se svými milovanými klokany oslavil v květnu 2009 postup z druhé ligy do nejvyšší soutěže. V Bohemce byl až do října 2010, poté odešel pracovat do manažerské společnosti Sport Invest International, zastupující sportovce a následně se v prosinci 2011 vrátil do Sparty, kde se stal místopředsedou představenstva. Lukáš Přibyl žel nečekaně zemřel ve 33 letech na srdeční selhání, které bylo způsobeno vrozenou vadou, o které nevěděl. Byl to nejen uznávaný fotbalový funkcionář, ale i příjemný věčně usměvavý společník, hrdý otec dcerky, pro mnoho lidí také výborný kamarád a velký Bohemák!

 

Životní příběh Lukáše Přibyla je popsán v knížce: “Lukáš Přibyl - mám to pod kontrolou“, autorů R. Smutného a D. Kozohorského (nakl. Albatros, 2015).

49/ Václav JEŽ (* 27.8.1922 - † 20.12.2017)

Jeden z největších pamětníků historie Bohemky a velký fanoušek, který chodil na Bohemku věrně a pravidelně. Pan Jež byl bývalý mládežnický hráč a především dlouholetý trenér Bohemians. Vyrůstal ve Vršovicích, v ulici 28. pluku (tehdy ul. Hálkova) a na původní Ďolíček to měl tedy pouze přes louku. „Jako žáček jsem začínal v Bohemce ještě ve starém, původním Ďolíčku. Trénoval nás pan Honejsek, slavný zakladatel mládežnického fotbalu v našem klubu. O hřiště se staral správce Duchoň, doteď si pamatuji, že lajnoval hřiště jako na tenise. Paní Šiková nám šila dresy. Ve dvaatřicátém se Bohemka odstěhovala na Dannerův stadion k Botiči, v původním Ďolíčku jsem pak ještě hrával za AFK Wales, což býval pododbor Bohemky, vzpomíná pan Jež. V letech 1976 až 1990 býval kustodem národního týmu.

 

 

 

50/ AFK BOHEMIANS (1927)

V roce 1927 podnikli Vršovičtí památný a slavný zájezd do Austrálie, kam byli vyslání jako zástupci české kopané a který měl za následek změny jak jména klubu, tak klubového znaku. Jelikož se jednalo o reprezentativní a propagační záležitost, bylo půjčeno Vršovickým zájezdové jméno BOHEMIANS, čili ČEŠI. Úspěšná čtyřměsíční anabáze u protinožců se stala nejdelším turné v historii českého fotbalu! Vršovičtí se stali miláčky davů a na nejmenším kontinentu odehráli 19 zápasů s bilancí 14 výher, 2 remízy a 3 porážky a celkovým skóre 90:45. Po právu lze říci, že propůjčenému jménu Bohemians dělali hráči po celý zájezd čest. Za to si klub ponechal, jako odměnu od svazu, jméno Bohemians v názvu klubu. Navíc hráči přivezli, jako dar od Queenslandské vlády, tehdejšímu prezidentu ČSR T.G.Masarykovi, párek vzácných klokanů. Tento pro Čechy exotický živočich se tak dostal i do klubového znaku a fotbalistům z Vršovic od té doby nikdo neřekne jinak než KLOKANI. Končí tak éra AFK Vršovice a začíná období BOHEMIANS s klokanem ve znaku…(více se o této historické události dočtete zde).

Vedení klubu Bohemians Praha 1905 se rozhodlo na památku tohoto památného zájezdu uvést celé australské mužstvo AFK Bohemians do “Síně slávy Bohemians“. Symbolicky se tak všichni účastníci výpravy stávají legendami klubu s jubilejním č. 50 a po fanoušcích se stávají druhým kolektivním členem elitní společnosti!

Tady je kompletní výprava AFK Bohemians - gólmani: Antonín Kuldu, Josef Šejbl, obránci: František Krejčí, Antonín Kašpar, Jaroslav Kučera, záložníci: Jaroslav Průšek, Václav Pinc (kapitán), František Hoffmann, Jan Eisner, útočníci: Jan Wimmer, Jan Knížek, Antonín Mašat, Oldřich Havlín, František Špic, Václav Rubeš a Jaroslav Hybš, všehovšudy tedy 16 hráčů a dva funkcionáři klubu: hlavní vedoucí výpravy Zdislav Práger a mezinárodní sekretář Zdeněk Kalina.

 

Legendární příběh je popsán v knížce: “14 míčů pro Bohemians, autora P.H.Šlika (nakl. ARSCI, 2011).

 

 

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA