wz

• SÍŇ SLÁVY BOHEMIANS •

 

DALŠÍ VÝRAZNÉ OSOBNOSTI BOHEMIANS

J. BRZOBOHATÝ (* ??? - † 1911)

Tatík“ Brzobohatý, student Bulvas a učeň Honejsek se stali duší slavné Kotvy (později AFK Vršovice). Brzobohatý byl tenkrát jediným dospělým v celém „direktoriu“ Vršovic. Tito tři pionýři byli hybnou pákou AFK Vršovice. Dne 27.3.1906 byla svolána první valná hromada AFK Vršovice do hostince “U Bohatů“, kde byl zvolen první známý kompletní výbor vršovického klubu a Brzobohatý byl zvolen místopředsedou klubu. V roce 1909 střídá Brzobohatý ve funkci předsedy Kotta. V roce 1911, během 1. světové války, Brzobohatý umírá a sami chlapci z oddílu ho pochovali na vršovickém hřbitůvku.

 

A. BULVAS (* ??? - † 1915)

Student Bulvas, učeň Honejsek a „tatík“ Brzobohatý se stali duší slavné Kotvy, která byla v roce 1905 změněna v AFK VRŠOVICE. Tito tři pionýři byli hybnou pákou AFK Vršovice. Honejsek a Bulvas již jako mladí a nezletilí hoši byli nejen funkcionáři klubu a v ústředích, byli i vedle Otty Bohaty, V. Trupla, B. Merryho, A. Brunnera, J. Kramra, Fr. Kytky, J. Procházky atd., hlavními tvůrci tehdejších sportovních úspěchů. Bulvas byl ve středu zálohy znám jako velký dříč. On jako kapitán dovedl svým elánem strhnout své mužstvo k většímu výkonu. Skvělý Bulvas měl bohužel krátkou kariéru. V nejlepších letech přesídlil do Brna, kde se stal kapitánem Moravské Slavie, v 1. světové válce narukoval a jako praporčík padl již v roce 1915.

Oto BOHATA (* 1887 - † ???)

Hvězda tehdejšího nově založeného AFK Vršovice. Od roku 1905 zářil na levém křídle zelenobílé jedenáctky tak blyštivě, natolik znamenitě unikal soupeřovým obráncům a předkládal spoluhráčům v útoku tak lahůdkové přihrávky po zemi i centry vzduchem, že si ho časem vyhlédla SK Slavia. A to byla v té době absolutní špička českého fotbalu. V roce 1911 se stal amatérským mistrem Evropy, kdy svým gólem na 2:1 rozhodl o vítězství českého týmu nad favorizovanými Angličany! Po čase se vrátil do Vršovic a v klubu pracoval jako funkcionář.

Jan HONEJSEK (* 1888 - † 10.1.1967)

Jeden ze zakladatelů vršovické kopané, který spolu s učněm Bulvasem založil z kroužku Kotva v roce 1905 AFK Vršovice, později slavné BOHEMIANS. Ve Vršovicích působil od samého počátku klubu, nejdříve jako hráč, který hrál i v historicky prvním mužstvu s názvem AFK Vršovice, později jako funkcionář, kdy se stal nezapomenutelným vychovatelem jeho mládí. Byl velkým propagátorem fotbalu mládeže a spolu s Dr. Stránským založil i dorosteneckou komisi, jejíž zásluhou byly zakládány mladé jedenáctky u všech klubů. Jan Honejsek navštěvoval zápasy “své“ Bohemky až do své smrti. Jan Honejsek udělal pro slavný vršovický klub a celou naši kopanou obrovský kus práce!

Antonín PERNER (* 29.1.1899 - † 24.11.1973)

Vynikající hráč zvaný “Péro“, zprvu záložník, později krajní obránce. Vynikal prudkým startem na míč, velkou bojovností a výborným postřehem a odhadem. Začal hrát v Olympii Smíchov, přešel do Čechie Smíchov a v letech 1916 - 1933 byl hráčem AC Sparty. Poté přišel ve svých 34 letech do Bohemky za svým nerozlučným kamarádem z časů společného působení ve Spartě, Františkem Hochmanem. Ve Vršovicích uplatnil své bohaté mezinárodní zkušenosti nejprve jako hráč, ale později i jako trenér. Hráčskou kariéru skončil v Meteoru Vinohrady. Od roku 1920 do 1931 sehrál v dresu Československa 28 mezistátních zápasů.

 

Jan KNÍŽEK (* 8.7.1901)

Odchovance vršovického klubu můžeme najít v sestavě “A“ mužstva už v roce 1920. V necelých 19-ti letech byl součástí vnitřního tria útočné řady Knížek - Bohata - Štulc. Tento útok si získal respekt fotbalové veřejnosti. O šest let později si zahrál v reprezentačním mužstvu Československa. Životním zážitkem se pro něj stala cesta do daleké Austrálie, zde svými góly pomohl k většině úspěšných výsledků. S velkým fotbalem se rozloučil v roce 1931 těsně před stěhováním klubu na nový Dannerův stadion. V novém Ďolíčku se ale na Jana Knížka, střelce 28 ligových gólů, dlouho vzpomínalo, byl to vzácný klubista a srdcař.

Jaroslav HYBŠ - JAVORNICKÝ (* 1904)

Dostal se do AFK Vršovic trochu náhodou. Nejdříve posílil naši konkurenci na Letné, kde ve Slavii zářil už jako dorostenec. Mezi muži se prosazoval pomalu, často byl zraněný, což byl důsledek jeho nebojácného útočného stylu. Subtilní útočník, který vážil něco málo přes 60 kg, se neuměl vyhýbat tvrdým soubojům a tak ho Slavia půjčila po jednom zranění do Ďolíčku jenom na rozehrání. On zde ale už zůstal a stal se jedním z pilířů účastníka asociační ligy a také pochopitelně účastníkem historického zájezdu do Austrálie. Z Bohemky odešel v roce 1931, kdy na závěr své kariéry ještě pomohl týmu Baťa Zlín do nejvyšší soutěže.

František TYRPEKL (* 23.12.1905 - † 29.1.1985)

Záložník, který měl tu smůlu, že přišel do Bohemky v létě 1927, tedy těsně po návratu z Austrálie. Přišel tak o legendární turné, zahrál si však ve Vršovicích ještě ve starém Ďolíčku, nejvyšší soutěž až do roku 1935, kdy klokani poprvé sestoupili do 2. ligy. Celkem to bylo 113 ligových zápasů, v nich vstřelil i dva góly. V reprezentaci Československa nastoupil v 7 zápasech, což není málo, vzhledem k tomu, že na jeho postu působil nejslavnější předválečný fotbalista Karel Pešek - Káďa.

Antonín LANHAUS (* 7.3.1908 - † 21.12.1980)

Výtečný, technicky mimořádně vybavený záložník přišel ještě do původního Ďolíčku na počátku třicátých let z Čechoslovanu Košíře. Tehdy si Vršovičtí lovci talentů museli pořádně přispíšit, protože po Lanhausovi už sahaly i jiné přední kluby. U Botiče se z něho stal veliký klubista a se svým týmem získal opakovaně třetí místo v prvoligové tabulce. V Ďolíčku sehrál více než 150 ligových zápasů, končil až v posledním ročníku protektorátní ligy. V mužstvu se potkal ještě s generací “australanů“, zahrál si s legendárním Hochmanem, Krejčím, Tyrpeklem, Kolenatým, Pernerem, Bejblem i Melkou. Po skončení fotbalové kariéry začal ve Vršovicích trénovat, například v roce 1950 scházela jeho mužstvu jen jedna branka k získání mistrovského titulu. V roce 1952 byl krátce i trenérem reprezentace Československa na zájezdu do Albánie.

Ladislav KAREŠ (* 19.11.1919 - † 15.5.2001)

Zřejmě největší kanonýr, který oblékal dres Bohemians. Měl přezdívku “Roura“. Odchovanec malého klubu ve Veleslavíně hrával na levé straně, později spíše ve středu útočné řady a lze říci, že zelenobílým barvám roku 1940 doslova vystřílel návrat do protektorátní ligy. Patřil k vynikajícím kanonýrům své generace, ale také k těm, které o členství v klubu stogólových střelců donedávna připravovalo nesmyslné přehlížení branek z let druhé světové války. Díky nim nastřílel v nejvyšší soutěži do roku 1951 celkem 163 gólů, z toho 86 - za pouhé čtyři ročníky soutěže - v dresu klokanů. Členem Klubu ligových kanonýrů je tak až od roku 1990. Je historicky druhý nejlepší střelec Bohemians v lize po “stogólovémPlánickým. Ladislav Kareš měl jen jednu chybu, často, určitě až příliš, měnil kluby. Po osvobození odešel z Bohemians do Pardubic, odtamtud do Viktorie Plzeň, Teplic a nakonec do Slavie a všude byl na slovo vzatým ostrostřelcem. V lize nakonec odehrál 191 zápasů a dvakrát si zahrál i za národní tým.

Ferdinand PLÁNICKÝ (* 22.5.1920 - † 10.4.2001)

Patřil do celé plejády borců, které Vršovičtí získali v sousedních Nuslích. “Ferda“, miláček vršovických fandů, moc nevyrostl, ale přes svou malou postavu patřil k obávaným útočníkům. Byl brilantní technik, góly uměl nejen dávat, ale i připravovat jiným. Na jeho nástup na ligovou scénu na podzim 1941 se vzpomínalo ještě po letech. Roku 1946 nastoupil v prvním utkání národního mužstva po šestileté nucené odmlce, nakonec sehrál za národní tým dvě utkání a vstřelil v nich jeden gól. Nastřílel rovnou stovku ligových gólů. Roku 1951 odešel do Ústí nad Labem, kterému svými zkušenostmi pomohl k prvnímu postupu do elitní soutěže. Se 100 góly je historicky nejlepší střelec Bohemians v lize!!!

Bohumil MUSIL (* 10.5.1922 - † 5.12.1999)

Jedna z největších postav v dějinách klubu na trenérské lavičce. Populární “Muňoz“ převzal tým ještě v druhé lize, na podzim roku 1972 a to s jasným cílem, dovést zelenobílou jedenáctku opět do 1. ligy, neboť klokani se trápili ve druhé lize už třetím rokem. Musil vnesl do mužstva zcela novou atmosféru a Bohemku do 1. lidy opravdu dovedl. Fotbalová Praha chodila do Ďolíčku na krásný technický fotbal, v mužstvu naplno zářil Panenka, Jarkovský, Knebort, Ivančík, Jílek,… Na každý domácí zápas chodilo kolem 10.000 diváků. V ročníku 1974/1975 Musil přivedl Bohemku na třetí místo ligové tabulky a v roce 1975 tak poprvé do pohárové Evropy. Byl to velmi dobrý psycholog, věděl, jak na kterého hráče zapůsobit. Uměl mluvit, byl výřečný, dokázal svými slovy zapůsobit a měl tak u hráčů nespornou autoritu. Velmi dobře uměl rozpoznat a číst hru soupeřů, z čehož plynula jeho výborná příprava mužstva na zápasy. V létě 1977 ho na trenérské lavičce Bohemians vystřídal Tomáš Pospíchal.

Josef KRÁL

Začínal kousek za severním okrajem hlavního města v Žalově, ligu poprvé ochutnal v Čechii Karlín, po vojně z ATK přišel do Vršovic. Hrával na pravé spojce, zápasy v mužstvu Lvíčat ho předurčovaly k reprezentační dráze, ale brzy ho začala pronásledovat zranění. Lehce nazrzlý “Pepíček“ patřil k hráčům, kteří roku 1958 vrátili k Botiči I. ligu; končil v ní v sezoně 1960-61. Krátký čas byl kapitánem mužstva.

 

Karel NOVÁK (* 9.12.1925 - † 13.11.2007)

Ve své kariéře hrál kromě Bohemky i za Slovan Bratislava a Spartu Praha, ale proslavil se nejvíc až po ukončení hráčské činnosti. Byl totiž jedním z nejlepších fotbalových fotografů, byl s aparátem aktivní až do své smrti před dvěma lety. Dlouhá léta byl i oficiálním fotografem ČMFS a naší reprezentace. Ke svému řemeslu se přitom dostal úplnou náhodou, když v roce 1952 hrála naše reprezentace v Albánii, nejel s výpravou žádný fotograf. Aparát si tedy koupil Karel Novák, pořídil záznam z celé akce a už u této profese zůstal. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracovala pro Bohemku i jeho dcera Dáša, která pořizovala pro Bohemku video záznamy ze zápasů našeho týmu i soupeřů. V knize Bohemka milovaná a znovuzrozená je nazvána vršovickou Matou Hari. Karel Novák byl i dvojnásobný reprezentant Československa.

André HOUŠKA (* 21.5.1926 - † 19.4.2001)

V jediné sezoně 1947-48 stihl debut ve fotbalové i hokejové lize. Na ledě byl výborný střední útočník, ale později dostala jednoznačně přednost fotbalová branka. Z rodných Říčan si ho vytáhla Slavia, chytal i za ATK a za Spartu. Tři reprezentační starty neodpovídaly jeho schopnostem, byl by si zasloužil víc - zejména účast na světovém šampionátu v roce 1954. V jedenatřiceti letech se Spartě už nezdál být perspektivní - a tak se objevil v Ďolíčku, kterému ještě po řadu let prokazoval cenné služby. Byl to gólman elegantního vzhledu i stylu. Ligu později chytal i jeho stejnojmenný syn.

Jiří VALA (* 27.11.1926 - † 15.11.2003)

Tím, čím je dnes pro Bohemku Ivan Trojan, byl v šedesátých letech 20. století skvělý český herec Jiří Vala. Nuselský rodák přišel poprvé k Botiči jako malý kluk s partou spolužáků a už tu zůstal srdcem až do konce svého života. Vždy stával za brankou klokanů a držel palce vršovickým brankářům. Nikdy nevynechal zápas zelenobílých, jen když hrál ve stejném čase sám divadlo, chyběl na svém místě v Ďolíčku. Všemi prostředky se snažil zjistit stav utkání, jednou na to krutě doplatil vysokou pokutou, když na představení Jana Husa vzal pod kutnu tranzistorové rádio a do ticha kostnického sněmu se ozval hlas reportéra, oznamující, že klokani právě vstřelili gól. V roce 1965 se Jiří Vala stal prvním předsedou nově založeného “Klokanklubu“. Při postupu klokanů o rok později zpět do ligy zařídil pro oslavu parník, na jeho večerní cestu po Vltavě vzpomínali Pražané celé roky.

Svatopluk PLUSKAL (* 28.10.1930 - † 29.5.2005)

Další “duklák“, který se významným způsobem zapsal do historie Bohemians. Uspěl na trenérské lavičce. S Duklou získal osm mistrovských titulů, třikrát startoval na Mistrovství světa, na tom v roce 1962 získal stříbrnou medaili. Byl ve své době jedním z nejlepších záložníků na světě, jeho trenérské úspěchy byly mnohem skromnější. V létě 1968 měli fanoušci Bohemians důvod ke smutku, jelikož klub od Botiče sestoupil opět do druhé ligy. Navíc dočasně přišel o Ďolíček a musel odejít do vyhnanství pod Vítkov. Mužstvo klokanů převzal dosavadní asistent Pluskal a dokázal i v těžkých podmínkách připravit zelenobílé k triumfálnímu návratu mezi elitu.

Václav PAVLIS (* 7.3.1930 - † 24.12.2007)

Nepříliš vysoký odchovance Bohemians, byl jeden z nejúspěšnějších brankářů, který svými zákroky přiváděl k zoufalství střelce našich i zahraničních mužstev. Byl to rodilý Vršovák a do Ďolíčku přišel ve dvanácti letech. Poprvé výrazněji dal o sobě vědět v dorostu Bohemky. Překvapivě málo padal a přece uměl vyřešit neuvěřitelné množství sólových nájezdů a závarů před brankou. Jeho výhodou totiž bylo umění znamenitě číst hru, takže přesně věděl, kam se v konkrétních situacích postavit. Soupeřovi útočníci pálili mezi tyče, už zvedali ruce k nebesům, jenže balónu stál neomylně v cestě muž v černém svetru - Pavlis. K jeho specialitám patřilo zneškodňování penalt. Mimochodem, kdyby se nestal brankářem, mohl hrát v pohodě ligu i jako záložník. V roce 1951 mu přišel povolávací rozkaz a tak se z něj stal brankář ATK Praha (později Dukla Praha) a Pavlis už v tomto klubu zůstal natrvalo. Čtyři roky hájil branku Bohemians v lize, tehdy pod názvem Železničáři Praha a to v letech 1947 - 1951. Dvakrát si i zachytal i za národní mužstvo, poprvé hned ve svých devatenácti letech proti Francii v Paříži.

Ladislav HUBÁLEK (* 23.12.1930)

Začínal ve Slavii, odkud do Bohemky (tehdy ovšem Stalingradu) přišel do 2. ligy a pomohl zelenobílým k návratu mezi elitu. V Bohemce hrál první ligu potom až do roku 1964, celkem si připsal 167 ligových startů a v nich nastřílel 46 gólů. Když začínal ve Slavii v roce 1951, zahrál si ještě s Josefem Bicanem, když končil v roce 1964, hrál za Bohemku už Petr Packert.

Milan DVOŘÁK (* 19.11.1934)

Obránce, odchovanec zelenobílých, rodilý pražák. Urostlý, ramenatý čahoun, začal za Bohemku kopat v necelých dvanácti letech roku 1946 a zelenobílé barvy hájil až do roku 1954. Tehdy ho povolali do armády a tak skončil v ATK Praha (později Dukla Praha), kde zůstal až do roku 1970. S tehdejším Spartakem Praha Stalingrad v roce 1953 postoupil do 1. ligy, aby v následujícím roce s klokany opět sestoupil do II. ligy (12. místo). Milan Dvořák byl velký talent, skvělý kanonýr, měl báječný přehled, kličku i přihrávku. Měl nesmírně tvrdou střelu, v lize možná ve své době i nejtvrdší, aspoň pamětníci to tak říkají. Dokonce jako čerstvě osmnáctiletý mladíček poprvé nastoupil v dresu Československé reprezentace, v které nakonec odehrál 13 utkání a vstřelil v nich 3 branky a to v letech 1952 - 1958, zúčastnil se MS 1958 ve Švédsku. S dráhou aktivního fotbalisty se rozloučil ve Viktorii Žižkov.

František RŮŽIČKA (* 7.1.1939)

Odchovanec Aritmy. Řízný střední obránce skotského stylu hry působil tři roky v Dukle Praha, potom dva roky ve Slávii. 1. ligu si u Botiče zahrál až do roku 1970. Dobrý poziční hráč, patřičně tvrdý, výborně hrál hlavou. Pamětníci si možná připomenou jeho vítězný gól do sítě Slavie v Edenu, dosažený skoro ze 60 metrů. Bohemians hráli bez vyloučeného záložníka Jiřího Kříže, Růžička zahrával centrovaný trestný kop několik metrů za půlící čarou a houštinou těl zapadl míč do sítě překvapeného brankáře sešívaných. Po zápase se konal velký průvod klokanů z Edenu do Ďolíčku. Bylo to na jaře roku 1967. Růžička hrál i za reprezentační “21“ a dorost.

Jaromír ŘEDINA (* 1941)

Brankář s výborným postřehem, odvážný a mrštný. V brance začínal v Tlumičově. Ligová kariéra tohoto brankáře však nezačala šťastně. Premiéru zažil v roce 1963, kdy hájil branku ligového nováčka Motorletu Praha. Když Motorlet sestoupil, vzali si ho do svého mužstva klokani a na podzim roku 1964 se poprvé postavil do branky Bohemians. A znovu byl u sestupu, jakoby přinášel smůlu. Neúspěchy Motorletu i Bohemky nebyly samozřejmě dílem mladého brankáře, o tom Jaromír Ředina přesvědčil v následující sezóně 1965/1966. Podával mezi třemi tyčemi spolehlivé výkony až do posledního zápasu na Kladně, kde se rozhodovalo o postupu. Ředina podal fantastický výkon, na vítězství vršovických 2:0 měl lví podíl. Zachytal si i za reprezentační “21“.

Josef JELÍNEK (* 9.1.1941)

Šikovný křídelní útočník, odchovanec pražské Čalfy. Největší úspěchy zažil ve slavné Dukle Praha šedesátých let. Z dorostu trenéra Musila, který u nás roku 1959 neměl konkurenci, se brzy dostal do prvního mužstva vojáků a byl u největších úspěchů mnohonásobného mistra. Vrcholem kariéry byl start na Mistrovství světa v Chile v roce 1962, kde získal s mužstvem Československa stříbrnou medaili. Za národní tým nakonec odehrál deset zápasů a dal v nich dva góly. Z Dukly Praha odešel poměrně brzy, hrál v Chomutově i v holandském Deventeru, až potom se trochu překvapivě objevil u Botiče. Přišel právě včas, aby pomohl mužstvu trenéra Musila v roce 1973 do 1. ligy a dokázal s mužstvem, ve kterém už byli Panenka s Jarkovským postoupit o dva roky později poprvé i do pohárové Evropy. V 1. lize odehrál Jelínek 179 zápasů, v nich nastřílel 43 gólů, ten poslední v dresu Bohemky na Spartě v roce 1974 při remíze 1:1. Později se do Ďolíčku opět vrátil, aby zde dlouhých sedmadvacet let pracoval na správě stadionu Bohemians, poslední tři roky dokonce jako jeho šéf.

František JÍLEK (* 13.6.1942)

Začínal spolu s bratrem, rovněž pozdějším ligovým hráčem (ale u Botiče z této bratrské dvojice prvním), v dorostu Dukly, který tehdy vedl pozdější trenér klokanů “Mirek“ Musil. Přes Spartu odešel do Teplic, odkud ho do Vršovic přivedl zájem Severočechů o Jardu Findejse a následná vzájemný výměna obou borců, kteří dovedli tvořit hru ve středu pole. S Ďolíčkem se rozloučil v roce 1975, spolu s Františkem Knebortem a Josefem Ledeckým. Jílek se zapsal mezi oblíbence hlediště. Po ukončení hráčské kariéry se “přemístil“ do kanceláře Bohemians.

Josef KOLMAN (* 1943)

Začínal v Lysé. Do Ďolíčku přišel v roce 1964, ze středočeských Čelákovic, ty hrály v té době pravidelně a velmi dobře druhou ligu. Technický útočník, který hrál dobře oběma nohama, si již před tím zahrál dva roky za Slavii. Na podzim 1964 přestoupil do Bohemians a hned je u sestupu. Znovu tedy hraje se svými spoluhráči jen druhou ligu, naštěstí je velká šance postoupit rychle zpět. V posledním zápase se rozhoduje na Kladně, postoupit mohou domácí i klokani. Kolman v tomto důležitém utkání dává druhý gól a dal definitivní pojistku návratu klokanů mezi elitu. Sám později uvádí, že to byl nejdůležitější gól jeho kariéry. V Ďolíčku zůstává do roku 1973, pak odešel do Viktorky Žižkov.

Jozef JARABINSKÝ (* 12.2.1944)

Tvrdý, průbojný a nebojácný útočník. Hrál dobře hlavou a byl to obávaný střelec. Začínal s kopanou v Tatranu Prešov, pak hrál rok za Slovan Bratislava. Do Vršovic přišel v polovině šedesátých let ze Slovenska a výrazně posílil dravost a průbojnost zelenobílého útoku, ale bylo to v čase bojů o prvoligovou existenci a po vojně se už nevrátil. I tak na něho starší fanoušci rádi vzpomínají. Jarabinský byl i dorostenecký reprezentant i hráč “21“. Dnes patří k našim nejznámějším a nejrespektovanějším trenérům.

 

PETR KRÁLÍČEK (* 20.12.1946 - † 19.11.2012)

Vyučený kuchař, dlouholetý hráč Bohemky byl dokonalý a brilantní technik. Knírkem charakteristický pravý obránce poprvé nakoukl do kádru trenéra Musila v roce 1972 a vydržel v něm celých šest let. Podílel se na postupu Bohemky do první ligy v roce 1974. V Bohemce skončil po příchodu Tomáše Pospíchala, to už nebyl fotbal pro Petra a tak přešel s několika spoluhráči na Xaverov, kde dál rozdával fotbalovou radost. Celkem odehrál v zelenobílém dresu 112 ligových zápasů, ve kterých desetkrát skóroval. Dva starty si připsal i v poháru UEFA. Petr Králíček byl jeden z největších srdcařů v historii Bohemians.

Jiří STEINBROCH (* 10.10.1950 - † 2.8.2012)

Jeho srdce bilo pro Bohemians 1905. “Renesanční předseda“, funkcionář, který pozvedl několik klubů. Bohemians 1905, jímž fandil, Viktorii Žižkov, v této pražské čtvrti bydlel, Sokol Manětín z plzeňského kraje, kde měl chalupu, slovenský MFK Ružomberok, kde se cítil dobře. Ve všech zanechal výraznou stopu. Byl to právě on, kdo se po znovuzrození postavil do čela Bohemians 1905. Nikdy se netajil svým vztahem k Bohemce, na kterou už chodil jako mladý jinoch a bylo jen málo lidí, kteří pamatují tolik zápasů, co on. V ochozech legendárního Ďolíčku zhlédl nespočet krásných bitev. Byl pamětníkem, který se jen málokdy vidí, proto byl i členem “Pracovní skupiny pro historii a statistiku FAČR“. Jelikož miloval fotbal, tak po společenských změnách v roce 1989 opustil pohodlné místo ředitele v pobočce České spořitelny a stal se z něj “bafuňář“. Svým věčným optimismem, shromažďováním historických pramenů, lidskostí a vitalitou sejmul z tohoto označení hanlivý přídomek, byť se k jeho tradičnímu kníru náramně hodil. Pan Jiří Steinbroch, který náhle odešel do fotbalového nebe, zůstane ve všech klokaních srdcích zapsán jako pan ředitel, pan direktor a to právem…

Dušan HERDA (* 15.7.1951)

Byl dalším klokanem slovenského původu. Začínal v Jacovcích u Topolčan, odkud vyšel nejeden dobrý fotbalista (také jeho mladší bratr Peter), uměl hrát na křídle i na okraji zálohy. Stejně jako František Knebort nastřílel 77 ligových gólů, to ale převážně v dresu Slávie, odkud přišel do Bohemky až téměř ve třiceti letech. I během krátkého působení v Ďolíčku v letech 1982 - 1985 se ale zapsal do srdcí fanoušků. Je mistrem Evropy z roku 1976.

Vladimír BOROVIČKA (* 25.3.1954)

Narodil se v Děčíně a do Bohemians přišel v létě roku 1976, když mu bylo 22 let. Zdobily ho vlastnosti: klid, rozvaha, elegance a spolehlivost. Byl k sobě přísný jak v tréninku, tak i v životosprávě. Dlouho dělal Zdeňkovi Hruškovi “dvojku“, když však dostal příležitost, nikdy nezklamal. Jinak byli oba brankáři naprosto vyrovnaní, každý měl své přednosti i chybičky. Dokonce nastala i paradoxní situace - v lize chytal za Bohemku Hruška, ale v národním týmu byl jedničkou jeho klubový náhradník Borovička! Za reprezentaci nakonec odchytal jako klokan čtyři zápasy. V Bohemce odchytal 102 ligových zápasů. V roce 1986 odešel od Botiče do Austrie Vídeň. Později se vrátil do Bohemky jako asistent trenéra Vlastimila Petržely.

Vlastimil PETRŽELA (* 20.7.1954)

Náročný a nekompromisní trenér zakládající si na fyzické kondici a bojovnosti svých svěřenců. Někdy až příliš emotivně reagoval a to nejen na lavičce, ale i v šatně. Rád pracoval s mladými hráči z nižších soutěží, které tvaroval k obrazu svému. Jako aktivní hráč hrál mj. v Brně, Olomouci či Slávii Praha. V prvoligových utkáních dal za osm sezón 37 gólů. Jako trenér působil např. ve Slávii Praha, Liberci a ve Spartě Praha, odkud na podzim 1996 přišel do Ďolíčku. Po svém příchodu začal budovat nové mužstvo, které se v roce 1999 po dvouleté nepřítomnosti vrátilo do 1. ligy. “Petrželův styl“, vyžadující enormní nasazení a důsledné plnění úkolů, slavil úspěch a klokani opět hráli v 1. lize důstojnou roli, předváděli fotbal plný nasazení a bojovnosti a svou hrou bavili diváky a strašíli soupeře. I když se mezi mnoha bohemáky, zejména kvůli kontroverznímu závěru svého působení v Bohemce, netěší Petržela zrovna valné oblibě, je jeho místo v zelenobílé historii nezpochybnitelné, neboť málokterý trenér se mohl pochlubit tak úspěšnou trenérskou misí v Ďolíčku, jako právě Petržela.

Pavel KLOUČEK (* 17.6.1955)

I on patří do galerie těch, kteří se takříkajíc naučili kopat v zelenobílém dresu s klokanem na prsou a kteří se potom prosadili do A-týmu. Útočník, který přišel do Bohemky v roce 1968 jako třináctiletý žák. Do “A“ si ho v roce 1973 z dorostu vytáhl, jako tehdy sedmnáctiletého talentovaného střelce, trenér Musil. Pavel dál za áčko válel a dával branky dalších osm roků, s přestávkou v letech 1975-1976, kdy „sloužil vlasti“ v Chebu. V roce 1978 byl po Panenkovi druhým nejúspěšnějším střelcem Bohemky. Do roku 1981, kdy své působení v Bohemce ukončil, nastřílel celkem 25 prvoligových branek. Závěr jeho kariéry v Ďolíčku však nebyl příliš radostný, jelikož při ligovém utkání v Trenčíně utrpěl hodně těžké zranění a půl roku pak marodil. Do kádru Pospíchalových klokanů se už pak neprosadil a odešel do Teplic. Pavel byl i reprezentant dorostu ČSSR a “21“.

Vladimír HRUŠKA (* 2.8.1957)

Vysoký, vytáhlý, zdánlivě neohrabaný útočník s „jedovatou“ levačkou, přišel do Bohemky v roce 1978 ze Sparty Krč a bylo mu 21 let. Oblíbenec na levé straně útoku. Často nevyzpytatelný, nečitelný, ale velice rychlý. Jeho levačka ale měla uznávanou hodnotu. Někdy měl sice trochu potíže se svou výškou, ale když chytil svůj den, řítil se to šestnáctky jako tank. Za své výkony v zelenobílém dresu byl povolán do československé reprezentace, za kterou sehrál tři utkání a to v roce 1985. V lize Hruška odehrál za klokany celkem 140 mistrovských utkání, ve kterých vstřelil 28 branek. Z Bohemians odešel v létě 1988 do francouzského Augouléme.

 

Milan ŠKODA st. (* 11.8.1963)

Otec bývalého útočníka Bohemians 1905, Milana Škody, hrával za klokany v letech 1984 až 1989. Byl útočníkem a to velmi důrazným a bojovným. Vyhledával osobní souboje, chodil mezi stopery a pohybem je nutil k chybám. Mistrovský titul mu utekl o malý kousek hned v jeho první ligové sezóně, kdy Bohemka prohrála v posledním kole doma 0:1 s Trnavou. Evropské poháry si ale zahrál, poprvé na podzim roku 1984 v Limassolu. Hrál i obou zápasechAjaxem a Tottenhamem i v pražské odvetě s FC Koln.

Ivan TROJAN (* 30.6.1964)

Z kotle vršovického Ďolíčku, přes post člena Družstva fanoušků Bohemians č. 0001, až k dresu milovaných Bohemians v postupovém zápasu klokanů s Ústí nad Labem v červnu roku 2009, to je cesta Ivana Trojana. Stává se zřídkakdy, aby se fanoušek stal ikonou svého klubu, u Ivana to platí absolutně. Úplně na začátku to zkoušel v přípravce, ale nakonec se prosadil v jiném sportu, hrál velmi dobře basketbal. Do ochozu vršovického stadionu ho přivedl otec, populární herec Ladislav Trojan, jeden ze zakládajících členů Klokanklubu. Ivan podělil nejen lásku k Bohemce, ale i herecký talent, dnes patří mezi nejlepší a nejoblíbenější české herce. Stal se jednou z tváří iniciativy při záchraně Bohemky v roce 2005, jehož podíl na získání důvěry veřejnosti znovuzrozeného klubu byl nezastupitelný.

Zbyněk BUSTA (* 10.3.1967)

Vysoký, nepřehlédnutelný blonďák, přišel do Ďolíčku v roce 1994 k mládeži a nikdy neměl ambice trénovat dospělé fotbalisty, natož prvoligové profesionály. Byl to trenér, který neměl za sebou kariéru ligového fotbalisty. Byl prvním trenérem, který se A-mužstva ujal po znovuzrození klubu v roce 2005. Během čtrnácti dnů musel postavit zcela nový tým, se kterým skončil v ČFL na 4. místě, přesto Bohemka postoupila, když získala druholigovou licenci od Xaverova. Ve druhé lize se Bohemka zdržela jen jednu sezonu. Jako nováček dokázala nečekaně postoupit do nejvyšší soutěže. Busta tak přivedl klokany během dvou let ze třetí ligy do nejvyšší soutěže! Zbyněk Busta tak má své nezpochybnitelné místo v klubových dějinách Bohemians.

Pavel HOFTYCH  (* 9.5.1967)

Další úspěšný trenér Bohemians. Jako hráč odehrál v nejvyšší soutěži 84 zápasů a dal tři góly. V roce 1999 začal s trénováním u mládeže Zlína, po třech letech se posunul do role asistenta áčka. V roce 2006 přešel do Slovácka, kde vedl rezervu a vychovával zde mladé talenty, zároveň byl asistentem u ligového A-týmu. V dalším roce přijal angažmá Zlína a stal se trenérem Zlína. Odtud v létě 2008 odešel do Bohemians 1905 a hned v následujícím roce přivedl klokany zpět do 1. ligy! Za svého působení v Bohemians odvedl veliký kus práce, konsolidoval tým, který přivedl v sezóně 2010/2011 na skvělé 6. místo. Byl oblíbencem jak mezi hráči samotnými, tak i fanoušky. V létě 2011 se však přestěhoval od Botiče na Slovensko, kde převzal tým Spartak Trnava.

Petr KOUBA (* 28.1.1969)

Jeden z nejlepších a nejúspěšnějších českých brankářů. Syn slavného čs. reprezentanta a hráče Bohemky a Sparty, Pavla Kouby. Již v mládežnických kategoriích bylo zřejmé, že po otci zdědil brankářské umění a že půjde důstojně v jeho šlépějích. Vyrůstal v líhni Bohemians, v jejichž dresu také v 19-ti letech poprvé okusil první ligu. V roce 1991 přestoupil do Sparty. Petr Kouba vždy vynikal svou pohyblivostí a obratností, kterou nahrazoval svůj na brankaře nevelký vzrůst. Výborně se pohyboval ve vápně, vyhrával souboje jeden na jednoho a měl vynikající kopací techniku. Odehrál 239 ligových zápasů a nastupoval pravidelně i za reprezentaci ČR, za kterou odchytal 40 utkání a kterou dovedl na ME 1996 v Anglii ke stříbrným medailím. Během zimní přestávky v roce 2005 ukončil v tichosti v 36 letech kariéru.

Libor JANÁČEK  (* 23.7.1969)

Velezkušený obránce a kapitán Bohemians byl univerzální hráč, v poli mohl hrát na kterémkoli postu. Byl rychlý, velmi dobře vykrýval prostor a byl výborným hlavičkářem. Měl vynikající kondici, byl důrazný, hrál na hranici sebeobětování. Uměl i nebezpečně vystřelit, jeho výlety do soupeřova pokutového území za nepříznivého stavu byly pověstné. Skvělý dirigent obrany, vůdčí postava týmu. Obrana bez něj byla poloviční. V obraně vedle něj fotbalově vyroste každý spoluhráč. Plnil i nezastupitelnou funkci v kabině. Začínal v týmu Bílý Kostel, v žácích odešel do Liberce, kde až na krátkou zastávku v Hrádku nad Nisou působil devatenáct let, do Bohemians přišel v roce 2000. V létě 2004 odešel do nižší soutěže do Německa, do Oberlausitz Neugersdorf. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians.

Jiří NOVÁK (* 26.10.1969)

Jako kapitán přivedl klokany v roce 1999, po dvouleté nepřítomnosti, zpět do 1. ligy. Byl to vůdce, blázen do fotbalu. Připomínal bizona řítícího se s dusotem kopyt a se sklopenou šíjí prérií. Za okamžik protnul dráhu míče a mohutným trkancem ho poslal na branku. Zarputilý bojovník, který neuhnul, ani nesyknul bolestí v sebevětší mele. Vletěl do všeho, i když o nic nešlo. Avšak díky svému stylu hry, stále bojoval s nejrůznějšími zraněními. Byl oddaný fotbalu jako sotvakdo. Byl to rváč, jehož volný čas byl fotbal. Kdykoliv mohl, pořád trénoval a dřel do úmoru, až ho trenéři museli vyhánět z tréninků. S fotbalem začal ve Hvězdě Trnovany. Zahrál si mj. jiné i v Německu, Slávii Praha či Liberci. Do Ďolíčku přišel v roce 1996 z Českých Budějovic a po ukončení hráčské kariéry se stal sekretářem Bohemians. Jeden z nezapomenutelných hráčů Bohemians.

Michal PETROUŠ  (* 6.12.1969)

Bývalý kapitán týmu, zkušený ofenzivní krajní obránce či záložník, který podával výkony na stabilní velice solidní úrovni. Měl zažitou hru na lajně, uměl uniknout po křídle a odcentrovat; měl výbornou kondici. Za Bohemku hrál v letech 1988-91 a 1997-2002. Startoval v mládežnických reprezentacích (start na MS hráčů do dvaceti let - Saúdská Arábie 1989). Nejlepší fotbalista Bohemians za období 1996 - 2001 (vyhlášení v rámci oslav 95 let od založení klubu). Ukončil už hráčskou kariéru a v současné době se věnuje trénování. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. Po ukončení hráčské kariéry se dal na trenérskou dráhu.

 

Karel RADA  (*2.3.1971)

Vyrostl na západě Čech, prošel týmy Tachova a Škody Plzeň. Do velkého fotbalu naskočil v roce 1990 v tehdejší Dukle Praha. Před příchodem do Teplic v létě 2002 hrál například za Olomouc, Trabzonspor, Slavii a Frankfurt. V červenci 2006 mu nebyla prodloužena smlouva a přestoupil do Bohemians 1905. V prosinci 2007 byl fanoušky vyhlášen nejlepším hráčem Bohemians za rok 2007. V létě 2008 ukončil hráčskou kariéru. Během svého působení v Bohemce se stal jednou z osobností týmu, jak na hřišti, tak i v kabině a byl velkým příkladem pro mladé hráče. Na hřišti podával výborné výkony a byl tahounem mužstva. Tento zkušený stoper nasbíral i reprezentační zkušenosti, kdy za národní tým sehrál 43 utkání, v kterých dal 4 góly. Nejslavnější gól vstřelil v pokutovém rozstřelu v semifinále ME 1996 proti Francii.

Jaromír BLAŽEK  (* 29.12.1972)

Dynamický brankář patřil vždy k největším českým talentům mezi tyčemi. Spolehlivý gólman bez výrazných slabin. První ligu začal chytat v roce 1990 na Slávii, potom se objevil v Českých Budějovicích a na Viktorce Žižkov. Jeho kvality se však začaly výrazně projevovat až během jeho angažmá v Bohemce, kam přišel na podzim roku 1994, pak se znovu vrátil na Slávii, zpátky do Ďolíčku, do Příbrami a teď už několik let úspěšně chytá na Spartě. Byl tradičním členem české reprezentace, s níž se podíval jak na ME, tak i na MS. Měl však smůlu, že českou jedničkou mezi tyčemi byl Petr Čech. Kdykoliv však nastoupil, odvedl v brance kvalitní a spolehlivý výkon. Z ME 2004 v Portugalsku má bronzovou medaili.

Radek SŇOZÍK  (* 17.10.1975)

Sedm sezón působil v Bohemce. Nosil kapitánskou pásku, stal se miláčkem fanoušků a ikonou klubu. Zkušený a mrštný brankář se skvělou kopací technikou, začínal s fotbalem v Tachově. Od léta 2000 působil v Příbrami, kde se postupně propracoval na post jedničky. Poté ho zabrzdilo těžké zranění, zlomenina nohy. V červenci 2006 ho Příbram uvolnila do Vršovic, kde se stal brankářskou jedničkou. Už od žákovských let kopal pokutové kopy, přímé kopy, uměl dobře hrát oběma nohama. V 1. lize vstřelil jeden gól a to z penalty při domácím utkání se Zlínem na podzim 2007. Byl to showman, který bavil ochozy a byl vůdčí osobnost mužstva. V prosinci 2006 byl fanoušky vyhlášen nejlepším hráčem Bohemians. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. V květnu 2011 převzal cenu Práva pro nejlepšího gólmana ligového ročníku. Je velkým fanouškem tvrdé rockové hudby a Bohemce fandí od malička. V roce 2013 s ním klub neprodloužil smlouvu a tak Radek odešel chytat do nižší české soutěže.

Pavel LUKÁŠ  (* 20.11.1975)

S fotbalem začínal s bratrem Petrem ve Spartě. Dotáhli to spolu až do mužů, tam se jejich cesty rozdělily. Pavel putoval po druholigových štacích, v létě 2005 přišel do Bohemians. Zdobila ho nevídaná spolehlivost, jen výjimečně chyboval, mezi silné klady patřil i jeho charakter. Jako stoper dokázal dát i důležité góly, což potvrdil i v Bohemians. V roce 2010 byl zvolen za nejužitečnějšího hráče Bohemians desetiletí. Své působení v zelenobílém dresu ukončil v létě 2012.

Marcel MELECKÝ  (* 17.12.1975)

Rychlý a technický špílmachr malé postavy, měl vynikající střelu, rozehrával přímé kopy, plnil defenzivní i ofenzivní úkoly. Začínal v Kravařích, za dorost hrál v Ostravě, po vojně v Hulíně šel přes Dolní Benešov a Frýdek-Místek v roce 1999 do Bohemians. V zimě 2004 přestoupil na Kladno. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians.

 

Jan SANYTRNÍK (* 19.7.1976 - † 31.8.1999)

31. srpna 1999 záhadně zmizel bývalý hráč a později sekretář Bohemians Jan Sanytrník. Byl to člověk, který Bohemce obětoval mnohé a bavil zaplněné tribuny v Ďolíčku. Bohužel z tohoto světa odešel za tragických a záhadných okolností a jeho zmizení plnilo stránky novin a mělo bohužel smutný konec. Populární “Sanitka“ byl nalezen mrtvý v Krčském lese. Datum smrti bylo stanoveno na 31.8.1999. Šikovný útočník který začal s fotbalem v Českém Krumlově, prožil nejlepší léta hráčské kariéry v Bohemce, kam se po krátkém působení v České Lípě opět vrátil. Při utkání s Českými Budějovicemi (11.8.1996), bohužel při srážce se soupeřem utrpěl komplikovanou zlomeninu nohy. Toto zranění bylo příčinou ukončení aktivní činnosti, ale “Sanitka“ se s Bohemkou nerozloučil a až do své tragické smrti dále úspěšně působil na Bohemce ve funkci sekretáře klubu. V I. lize sehrál 100 zápasů a dal 23 branek.

Pavel MAREŠ  (* 18.1.1976)

Moderní levý obránce, dostatečně rychlý, výborný hlavičkář, technicky vybavený, uměl tvrdě a přesně vystřelit. Začínal v Otrokovicích, prošel týmy Ratíškovic a Zlína, odkud v roce 1999 přišel do Bohemians. Chvíli mu trvalo, než si vybojoval stálé místo v základní sestavě, ale následně se z něj stal skvělý obránce a patřil k oporám klokanů. Mareš působil v Bohemians dva a půl roku. V prosinci 2001 ho koupila Sparta a v lednu 2003 přestoupil do ruského Zenitu Petrohradu. V srpnu 2006 byl blízko přestupu do anglického Boltonu, ale na poslední chvíli se transakce neuskutečnila. Byl členem širšího kádru reprezentace a s národním mužstvem se zúčastnil ME 2004 v Portugalsku a MS 2006 v Německu. V roce 2005 přispěl finančním obnosem k záchraně Bohemky! V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians.

Lukáš HARTIG  (* 28.10.1976)

Rychlý a důrazný útočník, který neuhnul z žádného souboje, vynikající hlavičkář. S fotbalem začínal v rodných Býchorech, pak na sebe poprvé upozornil ve Velimi. S profi-fotbalem začal v roce 2000 právě v Bohemce, do které ho přivedl z Velimi trenér Petržela. Pak jeho kariéra nabrala rychlé tempo a jeho jedinečný agresivní styl ho dostal přes Spartu až do bohatého Ruska, kdy v roce 2003 přestoupil do Zenitu Petrohrad. Po pěti letech se v roce 2008 do Ďolíčku vrátil. Patřil k největším objevům trenéra Petržely a také k miláčkům vršovického publika. V sezóně 2001/2002 si zahrál jako hráč pražské Sparty v Lize mistrů. Jednou se dokonce posadil i na reprezentační lavičku. Lukáš se stal i nejlepším střelcem klokanů v samostatné české lize! V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. V létě 2012 se s Ďolíčkem rozloučil.

Karol KISEL (* 15.3.1977)

Čiperný technický záložník - špílmachr, hrající s velkým důrazem. Čtyři sezóny hájil dres zelenobílých, než odešel do Liberce. Kisel se stal symbolem Petrželova skvělého týmu. Ovšem jeho začátky v Ďolíčku nebyly vůbec jednoduché. V první sezóně byl rád, že se párkrát dostal na hřiště. Trenér Vlastimil Petržela o něm říkal, že nemá dostatek síly a výbušnosti. Z dnešního pohledu to zní hodně směšně. Milovali ho fanoušci, milovali ho fanynky. V Bohemce nakonec odehrál 82 zápasů a dal v nich 10 gólů. Fanoušci na webových stránkách ho vyhlásili nejlepším fotbalistou klubu v sezóně 2002/2003. V roce 2002 se dostal do nejlepší prvoligové jedenáctky sezóny. Rok předtím se dostal mezi nejlepší trojici cizinců v české lize podle hlasování novinářů. Během působení v Bohemians se probojoval do reprezentačního týmu Slovenska. Slovák Karol Kisel se stal symbolem Bohemky při vstupu do nového tisíciletí! Nemalým finančním obnosem přispěl k záchraně Bohemky! V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians.

Kamil ČONTOFALSKÝ  (* 3.6.1978)

Bohemce chytalo mnoho špičkových brankařů a Francúz“ byl bezesporu jedním z nich. Fotbalista s ideální brankářskou postavou, byl vynikající na čáře, měl vynikající reflex na čáře i odvahu chodit ven z brány na vysoké míče. Po příchodu do Bohemians mu trvalo celou sezónu, než se dokonale zadaptoval, ročníku 2001/2002 už ale odehrál ve vynikající formě a patřil mezi hvězdy soutěže. Stal se jednoznačně velkou oporou zelenobílých. Zaslouženě se dostal i do reprezentace Slovenska (účastník olympijských her v Sydney v roce 2000). Nejlepší cizinec ligy za sezónu 2001/2002. Nejlepší hráč sezóny 2001/02 dle hlasování fanoušků Bohemians. Také on nemalým finančním obnosem přispěl k záchraně Bohemky!

Martin JIRÁNEK (* 25.5.1979)

Stoper či defenzivní záložník, bojovný obránce. S fotbalem začal v Radotíně, v patnácti letech přišel do Ďolíčku, takže ho lze brát jako odchovance klokaní mládežnické líhně. Z dorostu ho pak do A-týmu povolal trenér Vlastimil Petržela a Jiránek se v tenkrát druholigovém mužstvu stal jasně nejmladším bažantem. V Ďolíčku nakonec Jiránek působil necelých pět let a odehrál celkem 32 utkání, polovinu z nich ve druhé, druhou polovinu v 1. lize a vstřelil v nich jednu branku. Z Bohemians v roce 2000 přestoupil do Slovanu Liberec. Zahrál si i za italskou Regginu a Spartak Moskva. Svými výkony se probojoval jak do reprezentační “21“, tak i A-týmu. Účastnil se ME 2004 v Portugalsku a MS 2006 v Německu. Vlastní členskou legitimaci Družstva fanoušků Bohemians s pořadovým číslem 270.

Petr KUNÁŠEK (* 11.7.1979)

Levý záložník, který vynikal výbornou fyzickou kondicí. Bojovník a srdcař, který přišel do Bohemians na hostování z Čáslavi v létě 2007. Předtím působil v Kolíně. V Čáslavi patřil mezi základní kameny sestavy. Na hřišti to byl důrazný a poctivý “jezdič“, který nevypustil jediný osobní souboj, v soukromí je však tichý intelektuál oddávající se četbě krásné literatury. Z Ďolíčku se v lednu 2009 vrátil zpět do Čáslavi. „Na Bohemku a její fanoušky budu každopádně vzpomínat jen v dobrém. Ta atmosféra vzájemné soudržnosti mě naprosto fascinovala. To je podle mě zcela výjimečný fenomén, který nemá, nejen ve fotbale, u nás obdoby. Za všechno co jsem v Ďolíčku zažil, jsem moc vděčný, “ řekl Petr Kunášek. Za rok a půl v zelenobílém dresu si Petr Kunášek, alias “Lesní muž“, získal srdce všech fanoušků.

Josef  JINDŘIŠEK (* 14.2.1981)

Univerzální fotbalista, opora zelenobílých. Jablonecký odchovanec se do ligového kádru prosadil v létě 2003, kde sbíral své první zkušenosti v záložní řadě. V únoru 2007 přestoupil do Olomouce, na podzim 2008 hostoval ve Fulneku, od ledna 2009 v Bohemians 1905. Jeho hostování v pražském klubu se v červenci 2009 změnilo v přestup. Klokani tak získali zkušeného záložníka, který ke spolehlivým výkonům přidává i góly, zejména z penalt, na které je určený trenérem. Po odchodu Sňozíka se stal kapitánem klokanů.

 

Radek ŠÍRL  (* 20.3.1981)

Dravý, rychlý, skvěle technicky vybavený hráč, výborný ve hře jeden na jednoho, mohl hrát v útoku i v záloze. Začínal s fotbalem v Rudné, v šestnácti přišel do Bohemians. Byl součástí vynikajícího dorostu a poté na levé straně zálohy i v útoku pomohl Bohemce k výrazným úspěchům v lize. V Bohemians nakonec strávil pět let, pak ho koupila Sparta, ale Šírl se po pár měsících vrátil na hostování do Ďolíčku. V roce 2002 se dostal do nejlepší jedenáctky sezóny, kdy skončil na třetím místě. V roce 2002 odešel s trenérem Petrželou do ruského Zenitu Petrohrad, s kterým v roce 2007 vyhrál ruský titul, o kterém svým gólem v posledním kole rozhodl a v roce 2008 i Pohár UEFA! Stal se tak pátým Čechem, který zvedl nad hlavu tuto trofej a vůbec prvním odchovancem Bohemky, který se tímto úspěchem může pyšnit. Ve stejném roce své úspěchy rozšířil, když vyhrál s Petrohradem Superpohár nad vítězem Champions Leugue, Manchesterem United 2:1. Prošel několika mládežnickými národními výběry, nakouknul i do A-mužstva, kdy má na kontě dva reprezentační starty a pouze zranění ho připravilo o účast na ME 2008. Zúčastnil se MS "20" v Argentině. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians. Šírl dělal čest jménu Bohemky ve fotbalové Evropě. Na jaře 2013 se vrací do Bohemky jako hráč. V zimní pauze 2016 ukončil v Bohemce svoji bohatou hráčskou kariéru.

Jan RAJNOCH (* 30.9.1981)

Fyzicky zdatný štítový záložník, který se dokázal natlačit do koncovky, stejně tak uměl výtečně dirigovat obranu. Měl tvrdou střelou i dobrou hlavičkou. Do Bohemians přišel z Xaverova v lednu 2003, kde byl na hostování jako kmenový hráč Sparty. Přes své mládí se velmi rychle stal oporou a vůdčí osobností zelenobílých. Hned ve svém prvním utkání za klokany dal gól a to v Českých Budějovicích. Od prvního prvoligového zápasu si počínal jako zkušený borec, dokázal na sebe vázat protihráče, rozehrával akce, tvrdě střílel. Přestože byl v Bohemians pouze jeden rok, dostal i kapitánskou pásku. V lednu 2004 přestoupil do Slovácka. Za Bohemku nakonec Rajny odehrál čtrnáct prvoligových zápasů a dal v nich dva góly. Ve druhé lize se pak v dresu s klokanem objevil jedenáctkrát a dokázal se trefit sedmkrát. Fanoušky byl vyhlášen nejlepším hráčem zelenobílých za podzim 2003. Rajny se rychle stal miláčkem ochozů i nejlepším střelcem klokanů. Bojovník, dříč, vůdce, skvělý fotbalista, to byl Jan Rajnoch.

Jan ŠTOHANZL (* 20.3.1985)

Záložník, jihlavský odchovanec, ofenzivní univerzál do středu pole, který mohl nastoupit na kraji i uprostřed. Z Jihlavy ho koupily Teplice, kde odehrál většinu ze svých 64 ligových startů. V létě 2009 ho získali klokani. “Štohy“ měl v záložní řadě zacelit místo po Morávkovi, což se skvěle podařilo a rychle se z něj stala opora klokanů. V zelenobílém dresu začal střílet góly jak na běžícím pásu a jeho gól z podzimu 2009 v Mladé Boleslavi, kdy v 93. minutě dal gól prakticky z poloviny hřiště, vstoupil do dějin klubu. V zelenobílém dresu nakonec působil necelé tři roky a stal velkým oblíbencem fanoušků. V létě 2011 ho získala Mladá Boleslav.

 

Martin BERKOVEC  (* 12.2.1989)

Svoji fotbalovou kariéru začal v Chebu odkud přestoupil nejprve do mládeže Baníku Sokolov a později do Slavia Praha, kde se  propracoval v roce 2010 do prvního týmu. V témže roce odešel na hostování do Hlučína a v září 2011 zamířil hostovat do Sezimova Ústí. Před sezonou 2013/2014 odešel na jednoroční hostování bez možnosti opce do Bohemians. Zde debutoval v 1. lize 2. srpna 2013 proti Příbrami, kdy vychytal vítězství klokanů 2:0. “Berky“ odchytal v Bohemce úžasnou sezónu a několikrát předvedl v brance fantastické zákroky, které držely klokany v naději na záchranu v nejvyšší soutěži až do posledního kola. Za klokany během ročníku odchytal 26 zápasů a obrovskou měrou pomohl klokanům k záchraně v nejvyšší soutěži. Stal se velkým oblíbencem fanoušků a zanechal v Ďolíčku nesmazatelnou stopu! Před sezonou 2014/2015 se vrátil do Slavie, kde podepsal nový kontrakt do 30. 6. 2017.

Jan MORÁVEK  (* 1.11.1989)

Jeden z největších talentů současného českého fotbalu. S fotbalem začal v Bohemians v šesti letech. V reprezentacích na sebe nejvíce upozornil při ME U19 v roce 2008. Hraje na postu ofenzivního záložníka. K jeho největším přednostem patří rychlost, kreativita a výběr místa. Má vynikající finální přihrávku, často působí i v roli falešného třetího útočníka. Poprvé mezi muže přišel v červnu 2007 při rozhodujícím utkání ve 2. lize proti HFK Olomouc a hned dal gól. Od té doby se nastálo usadil v A-týmu a stala se z něj opora klokanů. Svými góly rozhodoval zápasy a svými hráčskými kousky bavil diváky. Na webových stránkách ho fanoušci vyhlásili nejlepším fotbalistou klubu v sezóně 2008. V anketě Talent roku 2008 obsadil druhé místo. V roce 2009  výrazným způsobem pomohl klokanům k návratu do 1. ligy. V první lize doposud odehrál za klokany celkem 16 zápasů a dal v nich tři góly. V roce 2009 přestoupil do bundesligového Schalke 04. V současné době hraje v bundesligovém Kaiserslauternu. Pravidelně je nominován do reprezentační 21. V roce 2010 byl zvolen do nejlepší jedenáctky desetiletí Bohemians.

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA