wz

• STADION BOHEMIANS •

 

HISTORIE SOUČASNÉHO ĎOLÍČKU

Více než 80 let hrají Bohemians na stadionu, kterému říká fotbalová veřejnost “ĎOLÍČEK“. Úspěšný zájezd vršovických fotbalistů do Austrálie v roce 1927 přinesl klubu mnoho nových fanoušků a jejich stadion - původní Ďolíček (odkaz na jeho historii je zde), postupně přestával stačit velkému zájmu diváků. V roce 1932 tak byl u Botiče slavnostně otevřen nový moderní stadion s kapacitou 18.000 diváků, který byl po jednom ze svých zakladatelů nazvaný “DANNERŮV STADION BOHEMIANS“. Dnešní Ďolíček určitě není nejmodernější, jistě nesplňuje ty nejnáročnější požadavky dnešní doby, ale je svými zelenobílými ctiteli milován, jako málokterý stadion v Čechách. Atmosféra v Ďolíčku je neopakovatelná a nenahraditelná…

1932

Starý Ďolíček už dávno nestačí rostoucím nárokům velkých klání. Dosud je v živé paměti utkání se Spartou v roce 1930, při kterém neobstálo celé ohrazení hřiště.

Po slavné a pro klub historické “australské anabázy“, se na stadión Bohemians valí zástupy mnohem početnější. Z iniciativy tehdejšího předsedy Zdeňka Dannera, ředitele Vršovické záložny, vznikla myšlenka vybudovat pro klokany stánek důstojnější, a to na místě u Botiče, v samotném srdci Vršovic, kde stojí dodnes. Je přízeň i prostředky, a tak se za dva roky zrodil stadión nový pro 18 000 diváků a o “Svátcích jara“ se mohou klokani přestěhovat z periférie do nového krásného domova. Slavnostní otevření nového stadiónu se uskuteční ve sváteční neděli o velikonocích 27. března.

Onoho slavnostního dne, předává předseda Danner “tátovi“ Honejskovi klíč od hlavní brány za zvuku fanfár trubačů vršovického Sokola, hovoří i předseda Asociace Pelikán a všechnu tu slávu s Laufrovým nadšeným komentářem přenáší do celé země rozhlas.

Hřiště křtí utkání domácích se Slavií (1:3). Autorem první branky na novém domácím hřišti je Franci Svoboda, který odměnou za tento historický gól dostal zlaté hodinky.

Tento zásadní projekt stačil magistrátnímu úřadu k

vydání stavebního povolení pro stavbu stadionu

Bohemians v třicátých letech 20. století.

Úprava jedné ze vstupních bran měsíc před otevřením.

Pohlednice Dannerova stadionu Bohemians, vydaná k jeho slavnostnímu otevření v roce 1932.

Autorem projektu nového stadionu Bohemians byl známý vršovický architekt A. Vejvoda. Půdorys stadionu zůstal zachován dodnes.

Povrchem byla jemná škvára, dominantou byla moderní tribuna na podélné straně u Botiče, umístěná více směrem k tramvajovým kolejím hlavní třídy. Hlavní tribuna byla v provedení barem bílá a zelená a působila velice pěkně a byla chloubou klubových příznivců.

I nový klubový stánek byl, viděno z oken vršovické radnice, v “ďolíčku“. Přesto se mu tak hned říkat nezačalo. Oficiálně se jmenoval “Dannerův stadion Bohemians“, tak to také stálo na průčelí hlavní tribuny. A celá Praha mu ještě po druhé světové válce běžně říkala “Dannerák“. Jméno starého Ďolíčku se k Botiči začalo přenášet až tak někdy v době, kdy stadionu táhlo na čtyřicítku…

Nedaleko stojící Vršovická Sokolovna se začala stavět až 3 měsíce po otevření stadionu.

 

1937

Na stadionu je instalováno nové rozhlasové zařízení.

Nová hlavní tribuna Dannerova stadionu Bohemians.

Dřevěná tribuna ke stání za brankou do Vršovické ulice,

postavená zajímavě do oblouku.

Bude vyprodáno…je 27.3.1932…pohled na hlavní bránu stadiónu Bohemians před prvním zápasem v novém Ďolíčku.

1942

V tomto roce je na stadionu udělán rozvod vodovodního potrubí, dokonce se začíná uvažovat o zřízení trávníku na hrací plochu.

 

1945

Na rok 1945 připadlo čtyřicetileté výročí založení klubu. Proto se 2. února konal ve velkém sále pražské Lucerny slavnostní večer. Poté dne 14. února byly komisí prohlédnuty tribuny vršovického stadionu, aby se zjistily možné závady. Komise nakonec rozhodla o tom, že tribuna u pošty bude zvednuta, podbetonována a opětovně zastřešena. Bohužel tyto plány byly ještě týž den překaženy náletem na Prahu. Jedna bomba dopadla i na stadion u Botiče a v rohu hřiště a ochozů k stání vpravo od hlavní tribuny vyrvala ošklivý kráter. Avšak již 28. února se zde mohl hrát přátelský zápas.

 

1948

Z průčelí hlavní tribuny musí zmizet Dannerovo jméno a tradiční jméno klubu…

 

1951

V jarní ligové premiéře Ďolíčku ve druhém kole dojde v neděli 18. března konečně ke křtu trávníku. Ďolíček byl jeden z posledních ligových “škvárovišť“. Na novém pěkném zeleném pažitu klokani vyklepnou Žilinu 3:0.

Navíc z míst k stání naproti hlavní tribuně zmizel přístřešek chránící diváky před nepohodou.

 

1955

Dne 6. prosince 1955 bylo na stadionu Bohemians poprvé použito umělé osvětlení, které bylo do té doby v republice pouze jedno a to na Strahovském stadionu. Liga se však pod ním hrát nemůže, neboť sportovně-technické normy svazu s něčím takovým nepočítají, a tak je vyzkoušeno při dvou přátelských zápasech.

 

1958

Ročník 1958/1959 byl krom klub úspěšný i po po hospodářské stránce. Přebytkové peníze se tak investovaly do vršovického stadionu. Začala výstavba koupelen, byl zaveden plyn, hřiště bylo nově oseto.

 

Předseda klubu, Zdeněk Danner, při zahajovacím projevu k otevření nového stadionu s kapacitou 18 000 diváků.

Slavnostní otevření Dannerova stadionu (27.3.1932).

Neobvyklý záběr na stadion ze zahajovacího zápasu

Bohemians - Slavia, hraný dne 27. března 1932.

Nádherný pohled na DANNERŮV STADION BOHEMIANS a VRŠOVICE!!!

1966

Budiž světlo! řekli si fotbalisté a funkcionáři pražských Bohemians a dali znovu do pořádku osvětlení na svém hřišti ve Vršovicích. Umělé osvětlení už jednou na stadiónu Bohemians bylo a to od roku 1955, ale pak se přestalo používat, protože nebylo dobré.

V roce 1965 objednali klokani nové umělé osvětlení od firem Siemens a Osram. Čtyři 33-ti metrové stožáry (na nich 12 svítidel) vydávaly světelnou intenzitu 200 až 250 luxů a to bylo osvětlení, které v té době nebylo na žádném jiném stadionu v republice! Světelný jas vršovického stadionu dokonce splňoval i požadavky mezinárodní kvality. Premiéru nového osvětlení obstarali domácí fotbalisté (tehdy ČKD Praha) v přátelském utkání s reprezentační jedenáctkou dne 20.4.1966 a posvítili si na ni důkladně. V té době vedoucí druholigový tým klokanů hrál před desetitisícovou návštěvou s reprezentačním týmem 0:0, ale byl daleko blíž vítězství. A tak vyprodaný stadion byl spokojen jen s výborným výkonem Bohemians, s nádhernými zákroky brankářů Vencela a Viktora a s osvětlením.

 

1968

V šestašedesátém na podzim dostal klub úřední zákaz pouštět diváky na půl čtvrtého desetiletí starou dřevěnou tribunu, která už byla opravdu v dezolátním stavu. Teď už je tam po ní jen prázdné místo. Brzy má vyrůst nová…

 

1970

V létě 1970 se nad Ďolíčkem tyčila zbrusu nová, strmá a prostorná kovová tribuna s kapacitou 3 028 diváků. Kapacita Ďolíčku byla v té době tato - celkem se do hlediště vešlo 13 388 diváků, z toho 3 208 mohlo sedět, 10 360 mohlo sledovat fotbal ve stoje. Nová tribuna byla slavnostně otevřena 1. září 1970 při zápase Bohemians - ČSSR 1:2.

Nová betonová tribuna za brankou, budoucí “kotel“ (1940).

V roce 1945 nezůstal ušetřen bombardování ani stadion

Bohemians. Jižní tribuna po únorovém bombardování

toho roku vypadala takto.

Na fotce je vidět, jak až do padesátých let vyhlížela místa ke stání proti hlavní tribuně. Píše se rok 1948 a na

fotbalové škváře právě probíhá sokolský župní slet.

Zajímavý panoramatický pohled na Ďolíček na přelomu 40. a 50. let 20. století.

Píše se rok 1965 a klokani hrají v Ďolíčku pod názvem Spartak Praha Stalingrad.

V roce 1966 bylo v Ďolíčku nainstalováno nové moderní umělé osvětlení.

Stará dobrá dřevěná tribuna a část dnešního “náměstíčka“…Ďolíček měl vždy svou nezaměnitelnou atmosféru.

1984

Před začátkem jara roku 1984 jsou na stadionu ve Vršovicích namontovány turnikety, které v  té době mají na svých stadionech pouze Slovan Bratislava a Baník Ostrava.

 

1986

Na stadionu je budováno nové osvětlení.

 

1988

Probíhá rekonstrukce dřevěného ochozu na tribuně u Vršovické ulice (dřívější třída SNB).

 

1996

Před koncertem zpěvačky Tiny Turner byl zrušen dřevěný ochoz za brankou u zastávky tramvaje.

 

2003

Na konci devadesátých let Ďolíček postupně chátral. Majitelé postupně zrušili ochozy za brankou u hlavní třídy a na podélné straně proti hlavní tribuně u pošty. V létě 2003 došlo na stadionu ke stavebním úpravám požadovaným fotbalovým svazem, který vyhlásil projet “Stadiony 2003“. Přineslo to nezbytné snížení kapacity hlediště o 4 388 míst - na tribunu se vešlo 3 800 diváků, k stání pak mohli pokladníci Bohemky prodat 5 200 vstupenek.

 

2005

V březnu 2005 se Vršovicím naskytl hodně nezvyklý pohled. Nad stadionem se už netyčily čtyři charakteristické kovové sloupy s umělým osvětlením. Byly totiž strženy, jelikož statik zjistil, že sloupy jsou na vrchu zcela prohnilé a proto se rozhodlo o jejich demolici. Od té doby se nehrají na Bohemce večerní zápasy.

 

Všechno jednou doslouží - i stará dobrá hlavní tribuna.

Přestavba stadionu začala její demontáží v roce 1968.

Tam, kde stála stará hlavní tribuna, zeje hluboká jáma.

Od trávníku byla narychlo oddělena provizorním plotem,

protože se tu dál hraje liga!

Tady se v roce 1970 po celé délce hrací plochy rodí nová

železobetonová tribuna s kapacitou 3 000 míst k sezení.

Zbrusu nová, strmá a prostorná kovová hlavní tribuna stadiónu Bohemians pro 3 028 diváků, otevřená v létě roku 1970.

2006

V létě 2006 se na protilehlé straně hlediště u pošty objevily řady plastových sedaček, aby Bohemka mohla v souladu s předpisy ČMFS kopat v Ďolíčku II. liga.

 

2007 - 2008

Na přelomu července a srpna 2007 se Ďolíček začal znovu měnit, kdy majitelé klubu rozhodli, že se bude rekonstruovat a to ve velkém! Tentokrát do moderní, prvoligové podoby. Všechna místa k sezení osadili stavbaři a spolu s nimi i spousta brigádníků z řad sportovců i fanoušků plastovými sedačkami. Ty se objevily i tam, kde si je do té doby nikdo vůbec neuměl představit - v sektoru “pod hodinami“, vyhrazenému domácímu kotli. Demontovala se i střecha nad hlavní tribunou, která byla v dezolátním stavu. Rezavé plechy nahradily nové v barvách klubu. Všechny konstrukce byly natřeny zeleně. I v útrobách tribuny byly provedeny velké stavební úpravy, kdy bylo zrekonstruováno prakticky vše tak, aby prostory splňovaly prvoligové parametry. Změn se dočkalo i okolí stadionu.

V únoru 2008 se po dlouhých deseti letech instalovalo na stadionu nové osvětlení. Na hlavní tribunu bylo umístěno osm ramp a na každé osm reflektorů. Naproti hlavní tribuně byly umístěny dva stožáry. Každý stožár je vysoký 31 metrů, dalších 5 metrů je vysoká hlava, na které jsou přidělány reflektory. Na každé hlavě je čtyřiadvacet reflektorů. Na Ďolíček tak září celkem 112 reflektorů. V létě se už do přestavby investovalo kolem dvanácti miliónů korun, umělé osvětlení znamenalo další investici přibližně sedmi miliónů korun. Dohromady se tedy na Bohemce za poslední půlrok prostavělo přibližně dvacet miliónů korun. Jednalo se tak o největší rekonstrukci stadionu za posledních třicet let.

 

2010

Jindy by byl pro fanoušky Bohemky domácí zápas 29. kola s SK Kladno, jen tuctový zápas, ale tento duel, hraný 8.5.2010 v ĎOLÍČKU, byl pro celé jejich generace smutným mementem a černým dnem. Jako by ani nebylo důležité, že se klokani po bezbrankové remíze zachránili v nejvyšší soutěži. Celé utkání mělo nepřehlédnutelné téma: slavný vršovický stadion ĎOLÍČEK se po tomto utkání rozloučí s nejvyšší soutěží, protože nesplňuje prvoligové parametry a zelenobílí nejméně dalších pět let budou k domácím zápasům nastupovat v sousedním Edenu, na stadiónu Slávie Praha.

 

Pohled na stadion v 70-tých let. 20.stol., kdy se ještě skalní fanoušci scházeli “na dřevě“ za brankou blíže tramvaji.

Na Bohemku se v té době vešlo 16 000 diváků, úředně

stanovená kapacita však byla později snížena na 14 500.

V 80-tých letech 20. stol. proudili do Ďolíčku davy lidí…

… i populární “náměstíčko“ praskalo ve švech.

Pohled na Ďolíček a vršovickou sokolovnu v 70-tých let. 20.stol…silnice jsou skoro ještě bez aut…

Nádherný pohled na Ďolíček přes topoly v 80. letech 20. století.

Majitelé Bohemky, firma CTY grup, už nechtěli do Ďolíčku investovat ani korunu a přestěhování klokanů do Edenu zdůvodnili tím, že je to pro klub z ekonomického i sportovního hlediska, to nejlepší řešení…

"Měl jsem zraněný kotník, ale kvůli vidině loučení v Ďolíčku jsem všechno přemohl. Doufám, že můj malý syn také někdy zažije, jaké to je hrát před vyprodaným Ďolíčkem. Já tady zažil nejhezčí roky kariéry a snad i můj syn má v sobě atmosféru zakódovanou a bude mi rozumět, až se jednou o Ďolíčku budeme bavit," prohlásil dojatý Dalibor Slezák, který ve čtyřiceti letech před nabitými tribunami a za velkých ovací ukončil kariéru. "Patřím do Ďolíčku, v Edenu chcípnu," křičel do dálky bílý nápis na černém tričku, které během zápasu nosil slavný klokaní maskot, který je stejně jako stadion neoddělitelnou součástí klubové historie. Duel s Kladnem připomínal spíše happening na záchranu Ďolíčku, kde vršovický klub sídlí od roku 1932. Fandové během zápasu neustále dávali najevo, co si o stěhování ze svého milovaného stánku myslí. "Pan Danner se musí v hrobě obracet," stálo na velkém transparentu, kteří diváci rozvinuli naproti hlavní tribuně. Připomněli tak památku Zdeňka Dannera, který v roce 1932 měl velkou zásluhu na vybudování Ďolíčku. "Vysrat se na historii, vysrat se na tradici, vysrat se na fanoušky, hlavně že je byznys…" oznamovala další obří plachta. "Stadiony 2012? Komu tím prospějete?," svítilo z dalšího transparentu, který napadl svazový projekt o způsobilosti stadionů pro nejvyšší soutěž, nebo: "Bohemka do Edenu - mafie z radnice!" Utkání s Kladnem si nenechali ujít ani nejslavnější hráči klubové historie. Na tribuně nechyběli současný čestný prezident klubu Antonín Panenka, Karol Dobiaš, Vladimír Hruška, Jiří Ondra či Stanislav Levý. Smutnili i hráči samotní, kterým bude chybět elektrizující atmosféra našlapaného stadionu, který těsně obepíná hřiště. Hlavně brankář Radek Sňozík netajil svoje rozhořčení nad tím, že majitelé klubu rozhodli o stěhování do Edenu. "Jsme znechucený z toho, jak se ti všichni frajeři i lidi z radnice zachovali k tradici i lidem, kteří sem roky chodí. Beru to jako podraz a levárnu slovenských majitelů, kteří ani neví, kde je Ďolíček, na všechny lidi, kteří to s fotbalem na Bohemce mysleli dobře," prohlásil naštvaně Sňozík, který se prý občas během zápasu přistihl u toho, jak přemýšlí nad osudem Ďolíčku. "Byl jsem ze všeho přešlý, už v minulém zápase v Příbrami jsem myslel na to, co se bude dneska dít. Když jsem se dneska po zápase podíval nahoru na tribunu, tak jsem byl ze všeho hotovej. Pro mě je odchod z Ďolíčku tragédie," posteskl si Sňozík. Fanoušci Bohemians jako by si loučení s Ďolíčkem chtěli co nejvíc vychutnat. Zápas byl beznadějně vyprodaný, pořadatelé ohlásili návštěvu 7.500 diváků, i když se podle odhadů na tribunách tísnilo ještě možná víc fanoušků. A stovky z nich zůstaly bez lístku před branami stadionu. Někteří diváci ale vyrazili na fotbal v černém, protože brali střetnutí s Kladnem jako definitivní loučení se stadionem. "Ale tak to není, nebyl to žádný pohřeb Ďolíčku. Nejedou sem žádné bagry, nic se nebourá," líčil po utkání ředitel klubu Lukáš Přibyl. Bohemians chtějí mít v Ďolíčku dál své tréninkové zázemí, hrát by zde měl i divizní B tým. "Nedivil bych se, kdyby do Ďolíčku chodilo víc lidí na béčko, než na nás do Edenu, kde se budeme trápit my. Přijde mně, že by naši fanoušci byli radši, kdybychom my z ligy spadli a mohli dál být doma v Ďolíčku," uvedl Sňozík. "Já se jim nedivím. Jednou s nimi klidně budu chodit do kotle, dáme si společně jointa, pivo, klobásu a budu fandit těm klukům, kteří budou mít to štěstí si tady zahrát," podotkl Sňozík. Fanoušci si svůj stánek chtěli užít se vším všudy i dávno potom, co zápas skončil. Do půl jedenácté večer na stadionu hlasitě vyhrávala hudba, řada z diváků si s sebou vzala spacák a přenocovala přímo na stadionu. Fantazii se meze nekladly. "Můžou jít spát kamkoliv po celém areálu," řekl Přibyl, který se v Ďolíčku chystal trávit noc také. Někteří příznivci neodolali a z hrací plochy si vyřízli na památku trs trávníku. Pro případ, že se už do Ďolíčku nikdy nedostanou... Bohemians 1905 se v I. Lize zachránili, nad Ďolíčkem se ale přesto vznášel smutek…

S přesunem klokanů se však fanoušci zelenobílých nedokázali smířit a rozjeli celou řadu aktivit na záchranu Ďolíčku…bude to jistě dlouhý a nesmírně těžký boj, ale všichni bohemáci pevně věří, že se jednou klokani do Ďolíčku zase vrátí…a i když se přesto nepodaří zachránit starý Ďolíček, že časem vyroste - ať už na jiném místě ve Vršovicích, či v jiné části Prahy - nový, krásný a moderní Ďolíček, neboť fotbalový klub s tak bohatou a slavnou historií, jakým BOHEMKA bezesporu je, si svůj vlastní stadión zaslouží…!!!

 

2010

A-tým Bohemky Ďolíček opustil a přesunul se do Edenu, ale u Botiče se přesto fotbal hraje dál…své domácí utkání tu hraje béčko Bohemky, které hraje divizi. Na zápasy B“ chodí velké množství fanoušků…První domácí utkání béčka“ s Vlašimí B, které klokani vyhráli 3:1, navštívilo - na divizi, neuvěřitelných 1200 diváků!

A-tým v Ďolíčku nadále trénuje a klub tu má dál své zázemí.

 

2012

Fanoušci klokanů se dočkali… fotbalisté Bohemians 1905 se po dvou letech strávených v pražském Edenu vrátili na svůj stadion ĎOLÍČEK, kde hrají od začátku nového ročníku 2012/2013 druhou ligu. Vršovický klub, který na jaře zažil pád z nejvyšší soutěže, uzavřel nájemní smlouvu s majitelem stadionu společností Bohemians Real a zároveň ukončil kontrakt na nájem Synot Tip Areny, kde Bohemians hráli během svého působení v první lize. Klub zároveň musel začít s rekonstrukcí Ďolíčku tak, aby dostal od FAČR povolení hrát na něm druholigové zápasy. Proběhly především úpravy hrací plochy, kdy se provedla regenerace hřiště a úpravy terénních vln v obou šestnáctkách.

 

2013

První liga opět v Ďolíčku!!! Naposledy viděl Ďolíček prvoligový fotbal 8.5.2010, kdy klokani remizovali s Kladnem 0:0 a proběhlo smutné loučení s Ďolíčkem…vše se nakonec v dobré obrátilo a první liga se vrací zpět do Ďolíčku!!! Obnovené prvoligové premiéry se Ďolíček dočkal dne 2. srpna 2013, kdy Bohemka porazila Příbram 2:0. Po ukončení druholigové sezóny 2012/2013 začalo v Ďolíčku budování nového vyhřívaného trávníku, který je nutný k udělení prvoligové licence, pokud chtěla Bohemka zůstat na svém stadionu.

Družstvo fanoušků Bohemians se rozhodlo klubu pomoci s výstavbou vyhřívaného trávníku v Ďolíčku a tak vyhlásilo sbírku s názvem "Každá koruna zahřeje", v které se nakonec vybralo bezmála 900.000 Kč.

Vstupní brána do Ďolíčku v roce 1995.

Ďolíček v 90-tých letech 20. stoleti.

Hlavní tribuna v Ďolíčku v 90-tých letech 20. stoleti.

Vstupní brána do Ďolíčku v roce 2000. Ve vjezdu na stadion

“vykukuje“ tehdejší fanshop klubu.

V březnu 2005 došlo k demolici stožárů umělého osvětlení,

které na Bohemce stály dlouhá desetiletí.

Hlavní tribuna před velkou rekonstrukcí Ďolíčku.

V létě 2007 začala velká rekonstrukce hlavní tribuny.

Pohled z “kotle“ který je již osazen novými sedačkami.

Hlavní tribuna dostává nový “zelenobílý“ vzhled… / 2007

Dne 29.2.2008 proběhla instalace ramp na hlavní tribuně.

První stožár ční nad Vršovicemi / 6.4.2008.

Ďolíček svítí a “voní“ novotou…/ 12.2.2008.

Pohled na zaplněný Ďolíček v roce 2010.

Již od roku 1945 patřily topoly za kotlem fanoušků Bohemians nesmazatelně k Ďolíčku. Ve čtvrtek 17. října 2013, tedy téměř po sedmdesáti letech, musely z bezpečnostních důvodů topoly dolů. „Nezvyklý pohled,“ shodli se všichni. Prvním zápasem bez topolů v novodobé historii bylo utkání 11. kola Gambrinus ligy, kdy do Ďolíčku přijela FC Vysočina Jihlava.

 

2014…

ZNOVU VYPUKL BOJ O ĎOLÍČEK!!!

…………..

Letecký pohled na Ďolíček.

Pohled na zasněžený Ďolíček v zimě roku 2012.

Ďolíček v létě roku 2013 zdobí nový vyhřívaný trávník.

 

Po 70-ti letech mizí tradiční topoly za kotlem v Ďolíčku.

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA