wz

• STADION BOHEMIANS •

 

HISTORIE PŮVODNÍHO ĎOLÍČKU

Dlouho čekali vršovičtí fotbalisté na svůj vlastní, důstojný stánek. Dočkali se až v roce 1912, kdy se usídlili na okraji Vršovic. Pozemek se nacházel za tehdejším areálem vojenských kasáren. Členové oddílu AFK Vršovice si zde vybudovali stadion pro 6000 diváků, který vzhledem ke své poloze dostal přezdívku “ĎOLÍČEK“ a tento název se přenesl i na stadion současný…

Originál permanentka do starého Ďolíčku z roku 1929

 

* * * * * * * * * * * * * * *  * * * * * * *

 

1906

Jeden z největších problémů nově založeného klubu AFK Vršovice je, že nevlastní domácí hřiště. Největší vinu na tom měla Městská rada Vršovic. Ta sice již v březnu 1906 obdržela žádost AFK Vršovice o darování pozemku na hřiště, avšak její stanovisko bylo záporné. Kopaná totiž v této době nebyla uznávaným sportem, považovala se za méněcennou a bezvýznamnou. Změnit záporné stanovisko se pokusila i tříčlenná delegace, která se na radnici dostavila v červenci 1906. Avšak opět marně. A tak hráči AFK Vršovice museli putovat po celé Praze - Invalidovna, Podolí, výjimečně i Letná. Ve Vršovicích mohli hrát jen na poli p. Váchy, a to pouze v době po sklizni a do té doby dokud nezorali. Snaha získat vlastní hřiště byla veliká. Vedení AFK Vršovice proto často pořádalo různé zábavy (např. posvícenské, mikulášské), kde se snažili získat přívržence i v kruzích společenských.

 

1910

Od roku 1910 byl předsedou klubu Antonín Kott, za nějž výbor AFK Vršovice dospěl k ráznému řešení. Oddíl stále nevlastnil pozemek k vybudování vlastního stadionu a mužstva neustále hostovala na jiných pražských hřištích. Výbor vyhlásil požadavek, že pokud nebude mít oddíl vlastní hřiště, odmítá se AFK Vršovice účastnit Poháru dobročinnosti (založeném roku 1906), jehož vzorem byl anglický Charity Cup. Ten je mezi lety 1906 až 1916 vlastně jedinou životaschopnou soutěží u nás.

 

1912

Pozemek na okraji Vršovic dostali místní fotbalisté po mnoha letech kočování po pražských hřištích do užívání už v roce 1909. Několik let to byl jen vydupaný plácek uprostřed volného prostranství.

V roce 1912 dochází k významné události, kdy zásluhou firmy Waldes a Občanské záložny, zarputilí radní města Vršovice konečně alespoň do jisté míry slevili ze svého do té doby nepřekonatelného odporu k fotbalistům a vykázali zelenobílým pozemek ke stavbě vlastního hřiště.

Pozemek se nacházel v dolíku hraničící s tehdejším areálem vojenských kasáren 28. pluku na dnešních Míčánkách. I to bylo důvodem, proč se v hledišti často mezi fanoušky nacházeli c. a k. důstojníci i mužstvo. Klub vojákům propůjčoval i hrací plochu, když se v rámci cvičení chtěli zdokonalovat ve hře v míč kopaný. Na stadion to měli jen přes plot.

 

1914

Členové oddílu tak začínají budovat stadion, který vzhledem ke své poloze dostal přezdívku “ĎOLÍČEK“. Tento název se přenesl i na stadion současný…

První klubové sídlo bylo velmi skromné a zůstane takové až do konce svých dnů. Kromě ochozů zde byla menší dřevěná bouda, která sloužila jako klubovna a šatna pro oba soupeře. Hrací ploše by slušelo pár metrů navíc do délky i šířky. Kapacita hlediště nikdy nepřekoná 6000 míst - ale doma je doma!

Pohled na původní Ďolíček za vozatajskými kasárnami.

Vozatajská kasárna ve Vršovicích.

Antonín Kott - předseda AFK Vršovice.

Snímek z výstavby zázemí stadionu.

Vzácná momentka ze starého Ďolíčku z utkání

AFK Vršovice - Simmeringer SC 1:3 (30.9.1917).

Prostory pro V.I.P. návštěvníky v původním Ďolíčku při

mezinárodní premiéře AFK Vršovice s mužstvem

Simmeringer SC (30.9.1917).

Vojáci pózují na hřišti původního Ďolíčku. V pozadí je

vidět dřevěná stavba klubovny a šaten a část tribuny.

Vojáci cvičící na hřišti původního Ďolíčku.

Na snímku ze starého Ďolíčku jsou hráči AFK Vršovice: Hochman a Mašat (v bílích trenkách)

s firemní “ XI.“ elektrických podniků z elektrárny Holešovice.

AFK VRŠOVICE ve svém původním Ďolíčku v roce 1920, před svou klubovou budovou.

Stojí zleva: tajemník klubu, brankář Hochmann, neident. hráč, Hallinger, Bernard, Krejčí, Mašat, A. Kašpar, Pazdera,

neident. hráč, brankář Bělík, sedí zleva: první dva neident. hráči, Dohnal, Kolář, Knížek, Wimmer, neident. hráč.

AFK VRŠOVICE ve svém původním Ďolíčku v roce 1922.

Stojí zleva: vedoucí Žížala starší, Kučera, Flajšhans, Šincl, Kafka, Neubauer, Matějíček, Hejzl a Hallinger,

dole zleva: Žížala mladší, Kohoutek, Matoušek a Ransdorf.

Na tomto snímku z původního Ďolíčku upoutá pozornost pozoruhodná stavba za brankou.

AFK VRŠOVICE ve svém původním Ďolíčku v roce 1925, aneb první vršovický ligový tým!!!

Stojí zleva: Havrda, Wimmer, Krejčí, Havlín, Hoffmann a Bělík, pod nimi sedí zleva: Hallinger, Mašata, Bejbl a Bureš,

zcela dole jsou zleva: Tichay, Tomeš a Knížek. Takto se nechali vršovičtí zvěčnit u plotů svého stadionu.

Kvalitu hřiště zdůrazňovalo oplocení, vybudované před novou sezónou v červnu roku 1914. Tehdy jen sedm klubů v Praze se mohlo chlubit takovým přepychem.

 

V Almanachu AFK Vršovice z roku 1925 je k budování stadiónu uvedeno následující:

„V roce 1914 přikročeno k ohrazení nynějšího hřiště. Úpravu hrací plochy provedlo si členstvo samo. Bylo to naší radostí, když jsme mohli po večerech starému Klikarovi pomoci aspoň odvážeti hlínu vozíky po kolejnicích. A kdo odvážil se pracovati motykou, aniž by tomu byl zvyklý, mozoly odpykal svoji snahu. To vše dělali naši hoši s chutí a láskou, zvláště když pozorovali, jak jim práce pod rukama ubývá. S nedočkavostí pak čekali jsme slavnostního otevření hřiště zápasem s A. C. Spartou.

Bohužel, naši radostné chvíle nebylo nám dopráno se dočkati. Přihnavší se válečná litice rozvrátila naše řady a vyrvala nám na 100 mladých mužů z řad členstva a uvrhla je do válečné vřavy. Bylo nám všem, kteří jsme se v den sv. Anny (28.VII.) "u Bohatů" sešli, smutno; těžce jsme se loučili s milým naším klubem. Lítost v nás se projevila nad tím, že máme opustiti dílo, které jsme si po celé své mládí budovali a jehož dokončení jsme si vytkli za cíl.“

 

Definitivně je dobudováno nové hřiště v ďolíčku a v srpnu (zřejmě 16.) 1914 došlo k jeho slavnostnímu otevření. Splnil se tím sen mnoha hráčů a funkcionářů. Vlastní hřiště budovali členové klubu. Oslava však byla skromná - už zuří válka…

 

V “Národní politice“ ze dne 16. srpna 1914 je uvedena následující pozvánka:

VRŠOVICE OTEVÍRAJÍ NOVÉ HŔIŠTĚ

Dnes v neděli otevírá se nové hřiště AFK Vršovice zápasem s A.C. Sparta. Obě mužstva odhodlala se uskutečniti přes vážný stav nynější doby tento zápas a to jen pro humanitární jeho účel ve prospěch rodin po narukovavších vojínech. Obě mužstva nastoupí sice v seslabeném sestavení, avšak výkonnost těchto bude vyrovnána, a jestliže mužstvo Sparty má za sebou krásný výsledek z obou turné, pak Vršovice mohou se pochlubiti krásnými úspěchy poslední sezóny, a lze tudíž očekávati zajímavý boj. Vstupné stanoveno velmi mírně, žádáme tudíž naše sportovní obecenstvo, by se tohoto zápasu zúčastnilo.“

 

1917

Dochází ke stavbě nových kabin a úpravě hrací plochy hřiště.

V tomto roce dochází i k mezinárodnímu křtu Ďolíčku a to v neděli 30. září 1917. Jsou u toho Rakušané. Na Simmeringer FC však Vršovičtí nestačí, podlehnou 1:3…

 

1919

V Ďolíčku je v té době neobyčejně živo. Kromě obou týmů a juniorky klubu tu pravidelně prohánějí míč vojáci ze sousedních vozatajských kasáren a z legendárního 28. pěšího pluku, který má kasárna jen o pár kroků dál…

 

1925

Klub se profesionalizoval a stal se účastníkem asociační ligy. První domácí ligové utkání bylo sehráno 22. března a AFK Vršovice v něm porazil Nuselský SK 3:2. Autorem prvního ligového gólu byl Halinger.

 

…po roce 1925

Původní Ďolíček zažil i legendární výpravu do Austrálie v roce 1927, z níž už se účastníci vrátili jako slavní Bohemians. Tomu odpovídala i fanouškovská euforie a stadion brzy přestal kapacitně stačit, což vyvrcholilo provalením přetížených tribun během utkání se Spartou v roce 1930.

Čestný předseda Bohemians Zdeněk Danner tak opět podává pomocnou ruku a prosazuje výstavbu nového stadionu na současném místě, kterou pomáhá financovat ze zdrojů své Občanské záložny. Klub se tak v roce 1932 stěhuje o kilometr dál do svého současného působiště, na nově vybudovaný Dannerův stadion Bohemians…

V místě původního Ďolíčku vydrželi AFK Vršovice osmnáct let a zažili tu spoustu proher i slavných vítězství. Na původním stadionu Bohemky nadále působil amatérský tovární tým A.F.K. Waldes. Ten byl během komunistické reorganizace tělovýchovy začleněn do TJ Spartak Kohinoor, v podstatě tím zaniká a tím je zpečetěn i osud původního Ďolíčku. Na jeho místě se postupně rozrůstá výstavba nových Vršovic…

Dnes se na místě původního Ďolíčku nachází budovy bývalého Telecomu a Ministerstva životního prostředí.

 

Mapa Vršovic z roku 1936, na které jsou zachyceny oba

Stadióny Bohemky, tj. původní i nový Ďolíček / velké foto

Při veřejném cvičení u příležitosti půlstoletí trvání

Sokola Vršovice v roce 1920, se mladí cvičenci jednoty

utábořili na hrací ploše stadiónu AFK Vršovice.

Vzadu jsou vidět vozatajská kasárna a budova Tesly Vršovice.

Mužstvo AFK Vršovice v původním Ďolíčku v roce 1923.

Snímek dává alespoň částečnou představu o prostředí ve starém Ďolíčku. Před přízemní dřevěnou stavbou klubovny

a šaten byla zvýšená terasa, odkud sledovali hru “vejboři“

a čestní hosté (viz. snímek výše).

Volejbal na dorosteneckých slavnostech

v původním Ďolíčku v roce 1923.

Zápasy dorostenců při dorosteneckých slavnostech

v původním Ďolíčku v roce 1923.

Vzácná momentka ze starého Ďolíčku z utkání

AFK Vršovice - Nuselský SK 3:2 (22.3.1925),

Wimmer střílí druhý gól zelenobílých!

Školní rota ve starém Ďolíčku (25.1.1933).

Vlevo je vidět bílý domek správce hřiště.

Domek správce hřiště na bývalém hřišti AFK Vršovice.

Toto foto bylo pořízeno za horním oplocením sterého Ďolíčku začátkem 40-cátých let 20. stol. a jsou na něm hráči

A.F.K. WALDES, zleva: František Žák, Josef Štěpán,

Oldřich Šťastný, Václav Jež, správce hřiště pan Duchoň a Ladislav Jež. Snímek pochází při rušení hřiště a začíná

stavební ruch, nové domy, silnice...

Správce hřiště pan Duchoň se svou ženou před svým domkem ve starém Ďolíčku v roce 1945.

Vršovice s původním Ďolíčkem v roce 1926 (foceno z kopce Bohdalec) velké foto

V popředí dodnes užívaný silniční most, za ním vozatajská kasárna, dnes zbouraná. Vlevo továrna Waldes

- Koh-i-noor, nad stadionem kasárna 28. pluku a blok domů v dnešní ulici stejného jména.

Pár zajímavých informací z historie “hřišť“ ve Vršovicích:

 

• Jedním z historických “mýtů“ je, že Vršovičtí měli »domácí« hřiště na tzv. Šifneráku. Vršovičtí zde sice určitě spoustukrát hráli, ale nikdy tam nebyli doma...

• Karel Výrut ve své kníze “Kapitoly z pražské historie“ (2001), k vršovickému fotbalu uvedl následující: »Základ vršovickému fotbalu položil SK Vršovice založený v roce 1900. Jeho historie svědčí o tom, že ne vždy měli fotbalisté na růžích ustláno. Průkopníky pronásledovalo nepochopení okolí, rodičů i učitelů, avšak nejvíce je tížilo marné vyhledávání plácku, na alespoň trochu regulérní kopanou. Hráli na polích, v parcích, nepohrdli ani smetištěm u nádraží, až se nakonec ocitli NA BOHDALCI. Tam se hrálo tak blízko dráhy, že míč často skončil na kolejišti. Netrvalo dlouho a Vršovičtí měřili síly se soupeři, k nimž patřili například SK Malostranský, Modrá hvězda Vinohrady či SK Libeň. Už tehdy tvořil vršovický dres zelený pás na bílé košili. Vítězství, ale i prohra se zapíjely v hospodě “U Bohatů“. Z původního SK vznikly později další fotbalové kluby.«

Ano, právě BOHDALEC se určitě dá pokládat za »HŘIŠTĚ VRŠOVICKÉ« o němž jsou v tisku mnohé zmínky již od roku 1902 a to i v éře počátků A.F.K. , př.:

»…zvalo se do Vršovic z 10. března 1906: Zítra hraje v ¼ na 4 S.K. „Olymp“ II. s A.F.K. Vršovice II. na hřišti Vršovickém… «

»…zvalo se do Vršovic z 1. září 1906: S.K. „Slavoj“ (Vršovice) hraje v neděli 2. t. m. o půl čtvrté odpoledne s A.F.K. Vršovice II. (na hřišti těchto)…«

• Pod pojmem hřiště si nelze představit stadion, jen relativně rovný pozemek na němž se dala vymezit hrací plocha a postavit alespoň přenosné branky...ovšem termín POLE je nesmysl…asi si nedokážeme představit libovolnou pěstovanou plodinu, aby tam jakýkoli sedlák kdykoli v roce pustil fotbalisti...leda snad na strniště, ale tak pouštět draky - TAM se zasejc football hrát nedal! Zcela jednoznačně muselo jít o LOUKU, možná i několik LUK, neb sedlák Vácha, měl kolem Botiče pozemků jako řádný kulak...a na těch se po posečení hrát dá, a k velké devastaci nedojde, tedy je-li všeho s mírou...:)

• Dle denního tisku již od roku 1909 výbor klubu děkuje radním ZA VSTŘÍCNOST A OCHOTU při opatření hřiště! Jasně, je to mediální vyjádření, u piva si mohli říkat, to je dost, že si tu ti nádivové rozhoupali, ale asi oni nádivové docela dobře věděli proč jsou zdrženliví, protože sotva čutálisti dostali k užívání pozemek, už zase A.F.K. chtěli po radnici subvence na jeho úpravu, atd., [a dají-li A.F.K., bude hned chtít i SK, Slavoj, Sokol a další spolky...], ale to tehdy u nikoho nikdy neplatily »radnice«, ale mecenáši (dnes slující sponzoři), jehož A.F.K. sehnali až v Dannerovi a jeho Občanské záložně, popřípadě ještě dříve ve Waldesovi, kdo stál asi primárně za tím, že prostor STARÉHO DOLÍČKU byl ve své době zaslíben sportu, ale sportoviště zde neměli zdaleka jen A.F.K. a s pravděpodobností hraničící s jistotou šlo jen o zápůjčku... Teprve tu si klub (a určitě také jeho členové věděli proč) prosadili HRAZENÉ HŘIŠTĚ, což je avizováno např. již 20. června 1914: »Na podzimní saisonu činí klub mimořadné přípravy, neboť počátkem saisony otevřeno bude nové ohražené hřiště footballové a s athletickou závodní drahou.« Dnes se už neví, jak to s tou athletickou drahou dopadlo...

• Je třeba ještě zmínit zcela jiné vršovické hřiště, kde A.F.K. Vršovice hráli zhruba od léta 1909 do roku 1912, ono na něž si Jan Honejsek v Almanachu stěžuje, že nebylo rovné... v reportech je o tom několik zmínek, ale určitě to nebylo nic zcela mimořádného…například Viktorka Žižkov otevírá roku 1909 na Ohradě nové hřiště, kdy zde hostí mj. i Slavii, ale když tu o měsíc později hrají A.F.K. můžeme se dočíst (po 0:2 prohraném prvním poločase): » v druhé půli Vršovičtí hrající s výhodou mírného svahu jsou stále v útoku, než dobrá hra zadáků domácích vše odvrací… «

 

Původní stadion AFK Vršovice oslavil v roce 2014 kulaté jubileum, kdy uplynulo 100 let od otevření původního Ďolíčku!

 

19. 8. 1914 vyběhli hráči AFK Vršovice k prvnímu zápasu na svém nově dobudovaném stadionu v Ďolíčku.

Ke stoletému výročí věnoval klub ve spolupráci s DFB vzpomínku tomuto místu.

Jak už bylo uvedeno, původní stadion se nalézal v prostoru, kde se nyní kříží ulice Kodaňská a Kavkazská a na jeho místě stojí budova bývalé telefonní ústředny a areál Ministerstva životního prostředí. Pomyslný středový kruh se nalézal v místě dnešní autobusové zastávky Kavkazská a právě na tomto místě byla odhalena pamětní deska, připomínající unikátnost tohoto místa všem kolemjdoucím.

V den výročí se u příležitosti uctění pro klokany památného místa shromáždilo několik desítek fanoušků a funkcionáři klubu. I přes obtíže způsobené probíhající rekonstrukcí komunikace v místě tak byla účast hojná. Na místě bylo předneseno pár informací o historii původního Ďolíčku a svými vzpomínkami přispěl i pan Václav Jež, který je ve svém požehnaném věku živoucí studnicí informací z dávné historie klubu a jedním z posledních pamětníků toho, jak to v původním Ďolíčku chodilo.

Toto setkání ukázalo soudržnosti fanoušků Bohemky a jejich úcty k tradicím a historii Bohemky i Vršovic.

„Na tomto místě se nalézal střed hřiště původního stadionu v Ďolíčku, působiště AFK Vršovice - legendárních Bohemians.

První zápas zde fotbalisté odehráli 19.8.1914.

Ke 100. výročí věnuje Družstvo fanoušků Bohemians a Bohemians Praha 1905 a.s.“

 

ZPĚT

ÚVODNÍ STRÁNKA